Želva nádherná: odhozený mazlíček

Zdroj: Aleksandra Tokarz / 123RF.com

Reklama

Želvy chovatelé vypouštějí do přírody

Jistě znáte mnoho lidí, kteří chovají vodní želvy. Dostali je jako malé tvorečky, byli z nich nadšení a vzorně se o ně starali. S těmito tvory, kteří byli nezřídka velcí jen jako desetikoruna, překonali nejtěžší období, tedy jejich mládí. Někdy si ovšem chovatelé uvědomí, že jejich mazlíčci budou žít desítky let a najednou se to v některých zlomí. I když si neuvědomí, co vše mohou způsobit, pustí svou želvu do volné přírody.

Podle barvy skvrn se rozlišují tři poddruhy

Želva nádherná (Trachemys scripta) je velká sladkovodní želva. Mladé želvy jsou jasně zelené a krunýř mají okrouhlý. Po vylíhnutí je jen 3 cm velký, ale v dospělosti je krunýř samců velký 20 cm a u samic až 28 cm. Horní část krunýře je u dospělců olivově zelená až hnědá se žlutými proužky. Na břišní straně je žlutý s tmavými až černými skvrnami. Nohy s hlavou mají želvy žlutě pruhované na tmavě zeleném podkladu. Na hlavě po obou stranách mají nápadné červené, oranžové až žluté skvrny, díky kterým odborníci dokáží rozlišit tři poddruhy želvy nádherné. Samci mají přední drápy a ocas delší než samice. Želvy nádherné se mohou v zajetí dožít až 50 let.

Výskyt a rozmnožování želv

Želva nádherná původně žila od jihovýchodu USA až po severozápad Jižní Ameriky. Nyní se vyskytuje po skoro celé Evropě, vyjma většiny severní Evropy. Dokáže se rozmnožovat jen na území jižní Evropy, a to většinou v okolí velkých měst. Je to důsledek nekontrolovaného vypouštění mazlíčků. Díky zákazu Evropské Unie z roku 1997 se nesmí dovážet nové kusy těchto želv na své území, tudíž počet nově vypuštěných zvířat pomalu klesá. Želvu nádhernou objevil pravděpodobně James Cook při svých zámořských výpravách. Jako první přivezl její exempláře do Evropy. Co víme jistě, poprvé je chována v zajetí už v roce 1656. Je tedy jedním z nejdéle chovaných terarijních zvířat.

Zdroj: Hana Kruzikova / 123RF.com

Želvy patří mezi všežravce

Želva nádherná žije v pomalu tekoucích nebo stojatých vodách, takže ji potkáme v okolí jezer, rybníků nebo v městských parcích v umělých nádržích. Nevadí jí slabě znečištěná voda, proto tyto želvy můžeme vidět, jak se sluní za hezkého počasí na větvích či kamenech v zámeckých parcích, nebo dokonce i v okolí průmyslových továren. Tyto želvy jsou všežravci, na místech, kde se jich vyskytuje více, mohou spást okolní vodní vegetaci i všechny bezobratlé a menší obratlovce. Velké problémy dělají obojživelníkům. Paradoxně ale jako jeden z mála dravců dokáže lovit jiné nepůvodní druhy živočichů, jako raka bahenního nebo amerického. Dospělá želva nemá v přírodě prakticky žádného nepřítele.

Samička klade vajíčka do vyhrabaného důlku

Na jaře při namlouvání samec kmitá svými dlouhými drápy před hlavou samice. Během léta pak samice vyhrabe zadníma nohama jamku do vlhké půdy, kam naklade 6 až 11 vajec. Za necelé 3 měsíce se vylíhnou mláďata. V našich podmínkách se zatím nacházejí jen nevylíhlá hnízda, ale nedá se vyloučit, že díky změně klimatu se začnou želvy množit i u nás. Zimu přečkají želvy zahrabané v listí a hlíně. Na místech, kde želvy ohrožují původní druhy živočichů, se často přistupuje k odchytu nebo k odstřelu želv. To se často lidem v okolí nelíbí, protože to vnímají jako nehumánní zásah a také želvy často sami krmí. Je to sice drastická, ale účinná metoda. Je smutné, že je želva takto trestána za neschopnost některých lidí, kteří se o své mazlíčky neumí starat. Když zjistí, že si ji nikdo nevezme, ve zverimexu ji zpátky nechtějí a mají strach ji nechat uspat u zvěrolékaře. Proto ji radši vypustí ven. Doufejme, že lidé postupně přestanou želvy pouštět do volné přírody úplně. Naučí se je vnímat jako zvířata a ne jako hračky, které mohou opustit.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.