Ropucha obecná: užitečná žába

Zdroj: Grzegorz Gust / 123RF.com

Reklama

Ropucha je nejznámější žába

Mnoho lidí určitě vylekala, když v noci šli zahradou či po polní cestě, ze začátku neznámá pohybující se věc. Po bližším prozkoumání zjistili, že je to zavalitá žába s krátkýma nohama. Pojďme si tohoto obyvatele našich zahrad představit trochu blíž.

Ropuchy mají příušní jedové žlázy

Ropucha obecná (Bufo bufo) je u nás nejběžnější žábou, která se vyskytuje na území celé České republiky. Má ráda stín a vlhko, i když na vodu není tak velmi vázaná jako jiné naše žáby. Proto se vyskytuje na plochách, které výrazně pozměnil člověk, jako jsou nejen louky a pole, ale i zahrady u rodinných domů. Samci ropuchy obecné dorůstají 6 až 9,5 cm, samice 7,5 až 14,5 cm. Oči má jen málo vystouplé, zbarvené od světle žluté přes oranžovou až po světle červenou. Za očima má umístěné vystouplé příušní jedové žlázy. Na hřbetě jsou ploché nebo mírně oblé bradavičky, díky kterým tuto žábu poměrně snadno poznáme. Kůže hřbetu je matná, s méně výraznou tmavší kresbou, od hnědé přes červenohnědou až po olivově zelenou. Na břiše je světlejší, krémově hnědá, šedá, narůžovělá, obvykle s dobře patrným šedým mramorováním, mírně vrásčitá. Krátké končetiny dovolí jen malé skoky. Dožívá se i 30 let.

Pulci a malé žabky vytváří hejna

Ropucha obecná klade svoje vajíčka do dlouhých provazců, které dosahují délky i 3 metrů. Tyto snůšky namotává na rostliny u hladiny nádrže nebo na kameny a kořeny v menší hloubce. Zárodek ve vajíčku měří okolo 2 mm. Když se vylíhnou pulci, snůška se ihned rozpadá. Pulci rádi ze začátku plavou v hejnech, což může sloužit jako kolektivní ochrana, kterou můžeme pozorovat i u ryb. Zprvu jsou černí, od 1,8 do 2,8 cm dlouzí. Před metamorfózou jsou světlejší, od 3,2 do 3,4 cm. K té dochází do 2 až 2,5 měsíců od vylíhnutí v nížinách, na horách dokonce do 4 měsíců. Malé žabky měří od 0,6 do 0,8 cm. Ty se potom vydávají v ohromných hejnech, které někdy čítají i tisíce jedinců, do svých nových domovů dál od nádrže.

Zdroj: fxmdk73 / 123RF.com

Potrava a rozmnožování ropuch

Ropucha obecná se probouzí ze zimního spánku v březnu až dubnu, kdy vylézá z děr, které si často sama na souši vyhrabala. Hned poté se páří. Samci nemají vyvinutý hrdelní rezonátor, proto je jejich hlas slabší než některých jiných našich žab. Přesto si na shromaždištích zavolají samičky, kde se utvoří páry a spolu hromadně táhnou na rozmnožiště. Někdy se na jednom místě sejde tolik žab, že jejich společná snůška může dosahovat hmotnosti 50 kg a může se skládat až z 15 000 nalepených provazců. Takto velká koncentrace ropuch, zvlášť v menších nádržích a při suchém létu, může malé pulce vést ke stresu, kdy je častý i kanibalismus. Jinak se živí řasami, organickými zbytky nebo zooplanktonem. Dospělá ropucha obecná má na jídelníčku slimáky, žížaly, pavouky a brouky. Velký jedinec zvládne ulovit i malé obratlovce nebo jejich mláďata. V létě vylézá večer a v noci nebo za deště.

Ropuchy požírají zahradní škůdce

Ropucha obecná žije na celém území naší republiky. Od nížin až do horských poloh 1 500 m n. m. Má ráda listnaté a smíšené lesy, ale můžeme ji najít i v jehličnatých lesích, na polích a loukách, poměrně daleko od vodního zdroje. Vyskytuje se i v městských parcích, na našich zahradách nebo dokonce v průmyslových zónách. Jak jste se již před chvílí dozvěděli z jídelníčku ropuchy, na zahradě je užitečná, protože likviduje slimáky a další škůdce. Pozor si ale musíme dávat na psy a kočky, protože ropucha svými žlázami vylučuje jedy zvané bufotoxiny. Ty jsou leptavé a dráždí ústní a nosní sliznice. Člověk by si měl vždy po styku s touto žábou důkladně umýt ruce. Přesto tato žába není životu nebezpečná.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.