Křižák pruhovaný: malý cestovatel

Zdroj: lapis2380 / 123RF.com

Reklama

Křižák je invazivní druh pavouka

Často se poslední dobou v médiích mluví o invazi nepůvodních druhů do naší přírody. Mohou k nám přicházet hned z několika důvodů. Kromě diskutované změny životního prostředí kvůli globálnímu oteplování se k nám dostávají i díky častějším cestám lidí a věcí do vzdálenějších končin. Pojďme si představit jeden invazní druh.

Pavouci se k nám dostali díky globálnímu oteplování

Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi) je na našem území poměrně nový živočišný druh, který se k nám ze Středomoří dostal pravděpodobně díky globálnímu oteplování. Poprvé byl na našem území zaznamenán v roce 1991 v Milovicích. Dnes tohoto pavouka potkáme všude. Snáze si všimneme samičky, která je větší a barevnější než sameček. Samice měří od 14 do 18 mm a její zadeček i nohy jsou žlutočerně pruhované. Hlavohruď má šedivě ochlupenou a zdola je celé její tělo hnědé se žlutými skvrnami. Samec, který měří 4 až 6 mm, je mnohem méně barevný, spíše více dohněda.

Zdroj: Marcel KudlÃ¡Ä ek / 123RF.com

Samička po páření samečka většinou sežere

Křižák pruhovaný má rád osluněná a otevřená stanoviště od nížin po hory. Hojnější je na suchých i vlhčích loukách, lesních pasekách, podél polních cest, v parcích a zahradách. Vyhovují mu i člověkem velmi ovlivněná místa, například průmyslové zóny. Oblíbenou kořistí tohoto pavouka jsou nejčastěji sarančata, motýli, blanokřídlý a dvoukřídlý hmyz. Křižáci pruhovaní mají také zajímavé zvyklosti ohledně páření. Po kopulaci se často stane sameček obětí větší samice. Někdy se mu podaří zachránit si život, ale přijde o několik nohou. Tento křižák, jako ostatní pavouci, je jedovatý, ale jeho drobná klepítka neprokousnou lidskou kůži. Kdyby se to přece jen stalo, toxinu má malé množství. Proto není životu nebezpečný, postižené místo trochu zčervená a oteče.

Křižáci do sítě navíc vetkají klikatý pás vláken

Křižák pruhovaný si staví kolovitou síť o průměru 30 cm ve vegetaci nízko u země, jako ostatní druhy křižáků. Jeho síť ale snadno poznáme podle přítomnosti takzvaného stabilimenta. Z dalších našich pavouků podobnou síť tká křižák vířivý. Stabilimentum je silnější klikatý pás pavoučích vláken, která vedou sítí odshora dolů. Pavouk ho vyrobí až na konci stavby sítě. Do klasické struktury sítě vetká další vlákna. Funkce tohoto zvláštního zařízení není dodnes úplně jasná. Může sloužit ke zpevnění sítě, k lovu určitých druhů hmyzu, jako obrana před predátorem, kdy pavouk síť rozkmitá a lovec ho nespatří. Také může sloužit jako výstraha většímu hmyzu nebo jiným zvířatům, aby do pracně postavené sítě nikdo z nich nenarazil a nezničil ji. Stejně jako siluety dravců, které lidé používají na velké skleněné plochy.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.