Martináč bukový: hnědý kavalír

Zdroj: David Havel / 123RF.com

Reklama

Martináč patří mezi noční motýly

V létě, když máme otevřené okno a rozsvítíme doma světlo, po delší době nalétne do našeho pokoje mnoho hmyzu. Kromě otravných komárů, malých mušek nebo drobných šedých můr k nám může zabloudit i jeden krásný noční motýl. Toho si v tomto článku představíme.

Na křídlech martináčů se vyskytují čtyři tečky

Martináč bukový (Aglia tau), jinak také paví oko bukové nebo martináček bukový, je motýl z čeledi martináčovitých. Rozpětí samčích křídel je 52 až 65 mm, samice jsou větší, od 57 do 80 mm. Přední křídla má ostře zakončená. Zbarvení se pohybuje od tmavě žluté až po světle hnědou. Na křídlech má 4 bílé tečky, které jsou ohraničeny širokým pruhem tmavě modré až černé barvy. Na boku křídel má poměrně jasné ohraničení černým pruhem. U tohoto motýla poznáme snadno rozdíl mezi pohlavími. Kromě toho, že samičky jsou celkově větší a mají i mohutnější zadečky, mají jen úzká tykadla. Samci je mají dlouze hřebenitá.

Zdroj: David Havel / 123RF.com

Z vajíček se líhnou housenky, které se zakuklí

Martináč bukový je rozšířen od značné části západní Evropy přes střední, východní až do východní Asie a některé jeho poddruhy až do Japonska. Vyskytuje se od nížin až po hory. V Alpách ho můžeme najít i ve výšce 1600 m n. m. Vyhledává listnaté a smíšené lesy s dubem a bukem. Dospělci létají od března do června, v závislosti na počasí. Samec létá přes den, kdy brání své území před ostatními samečky a vyhledává samičky ukryté v listí a na kmenech stromů. Samice létají spíše v noci. Po spáření nakladou na kameny nebo kmeny a listy živných rostlin kaštanově hnědá vajíčka. Obvykle jich je mezi 80 až 160 a líhnou se po 8 až 14 dnech. Od května do srpna trvá larvální stádium tohoto motýla. Nejdříve žijí malé housenky pospolitě, ale postupem času, i jak přecházejí z jednoho stupně vývoje do dalšího, se od sebe rozlezou. Housenka je zelená, na jednotlivých článcích těla se žlutobílým pruhem přes celé tělo. U mladších stádií mají housenky mohutné trnovité výrůstky, které v posledním stádiu chybí. Dospělé housenky při posledním kuklení slezou ze stromů a keřů na zem a v hrabance se kuklí, aby přežily zimu v řídkém zámotku.

Dospělý motýl má zakrněný sosák

Chov martináče bukového je poměrně snadný. Jeho housenky vyžadují stálou vlhkost a čerstvou potravu. Při chovu z vajíček můžeme jako potravu použít lípu, dub nebo hloh. Při přinesení živých housenek z přírody se jako nejlepší osvědčil dub, na který si snadno zvyknou. Musíme však dát pozor, při hromadném chovu se housenky navzájem napadají. Martináč bukový je jako dospělec neschopný přijímat potravu, neboť má zakrnělý sosák. Zásoby energie si proto vytvoří ještě ve stádiu housenky a po jejich spotřebování uhyne. Další zajímavostí tohoto motýla je fakt, že vědci se inspirovali jeho složitým okem pro zobrazovací techniky v nových televizních přijímačích a mobilech. Dále slouží nejen on, ale i další jemu příbuzné druhy, jako zdroj přírodních nápadů i v jiných vědních oborech. V současnosti se zkoumají jeho křídla i tykadla.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.