Vosy jsou nebezpečné, ale také užitečné
Snad každý v životě dostal žihadlo od vosy. Štípe, rána natéká a člověk si řekne, proč vlastně takové zvíře existuje. Ale i ona má v přírodě své pevné místo. I když tomu mnoho lidí nebude věřit, i vosa obecná je člověku užitečná.
Hmyz, který má žihadlo s jedem
Vosa obecná (Vespula vulgaris) je náš nejhojnější a nejznámější druh z čeledi sršňovitých. Celá tato skupina patří do řádu blanokřídlých, třídy hmyzu. Každý ji pozná podle charakteristického zbarvení, tedy díky černožlutě pruhovanému zadečku. Velikost této vosy se pohybuje od 10 do 19 mm. Tento údaj ale může být zavádějící, protože vosa je sociální hmyz, který se vyskytuje ve více formách. Samečci dorůstají v průměru 17 mm. Samičky 19 mm a dělnice 13 mm. Samice a dělnice nejsnadněji poznáme nejen podle velikosti, ale i podle tří žlutých skvrn na čelním štítku s podélným tmavým pruhem. Mají také žluté spánky s černou skvrnou uprostřed. Všechny vosy mají silná kusadla a žihadlo, ve kterém mají svůj jed.
Celé kolonii vládne jedna královna
Vosy obecné si staví hnízda z papírové hmoty, kterou vyrábějí ze starého dřeva. Tyto stavby si budují mimo přímé světlo, často v opuštěných dírách v zemi nebo pod střechami domů a kůlen. Můžeme je nalézt i pod skalními převisy nebo mezi hromadami kamenů. Vosí královna najde vhodnou dutinu, kde dělnice hnízdo postaví. První buňky a ochranný obal vytvoří sama královna, zbytek poté staví už vylíhnuté dělnice. Jak postupuje čas, zvětšuje se hnízdo a stoupá i počet jeho obyvatel. Vosí dělnice podzemní dutinu postupně rozšiřují. Vynášejí v kusadlech zrnko za zrnkem, až vytvoří prostor v průměru 30 cm velký. Takto pracně vybudované sídlo používají jen jeden rok, poté si staví další. U vosy obecné se v odborné literatuře uvádí, že v hnízdech žije až 2000 jedinců. Všem vládne královna, která se od ostatních liší hlavně velikostí. Nejpočetnější skupinou jsou dělnice, které se starají o chod celého složitého celku. Kromě stavění také krmí potomstvo a celkově dbají o údržbu celé kolonie. Tyto funkce si mezi sebe dělí, ale nejsou tak úzce specializované jako u její blízké příbuzné, včely medonosné.
Potravu vos tvoří nektar a sladké dobroty
Vosy obecné se živí nektarem rostlin. Mají rády sladké zralé ovoce, ale i naše potraviny. Kromě košů také rády létají okolo našich stolů a obtěžují nás, když jíme zmrzliny, limonády a jiné sladké potraviny. Vosí larvy se ale živí hmyzem. Tento hmyz loví dělnice, které kořist roztrhají na malé kousky a nosí je do hnízda larvám. Šedesát vos dokáže za hodinu ulovit až 227 much a housenek. Tím jsou tato neoblíbená zvířata užitečná. Královna do každé buňky hnízda naklade jedno vajíčko. Na konci léta se z vajíček vylíhnou samičky a samečci. Jenom tyhle oplodněné samičky přezimují, aby mohly na začátku jara založit novou kolonii. Nikdo jiný ze starého hnízda nepřežije zimu, dokonce i staré královny umírají. Tento druh vosy je rozšířen v celé Evropě a mírném pásmu Asie, Severní Ameriky a v Mexiku. Okolo roku 1960 byl zavlečen i na Nový Zéland, Havajské ostrovy a do Austrálie.
Vosa může bodnout několikrát a nezemře
Vosa obecná je považována za obtížný a nebezpečný hmyz. Její žihadlo totiž obsahuje jed, který je složen hned ze 3 základních složek. Každá část jedu má specifické vlastnosti. Jedna způsobuje bolestivou reakci na bodnutí, další má silné neurotoxické účinky a poslední část je odpovědná za otoky a lokální bolest. Na rozdíl od včel má vosa dokonale hladké žihadlo, takže když nás bodne, tak neumírá. Jedna vosa nás proto může bodnout i vícekrát. Nebezpečná je hlavně pro alergiky, nebo když nás napadne na zranitelných místech, jako je krk. Při vyrušení v jejím hnízdě se dokáže bránit ve větších hejnech a způsobit tak člověku velké zdravotní problémy. Proto má svou špatnou pověst. A tak se i děti učí, že jsou nebezpečné, což ukazuje třeba známá televizní pohádka Včelka Mája. Ale i přes tento ryze lidský pohled plní vosa v přírodě svou nezastupitelnou úlohu.
Tip: Poznejte život i dalších zajímavých živočichů žijících na našem území.
