Siréna není mořská panna
Jen málokdo by přirovnal kapustňáka širokonosého k mořské panně. Nicméně, díky těmto savcům vznikly pověsti o mořských pannách. Do řádu sirén řadíme dugonga indického, kapustňáka senegalského, širokonosého a kapustňáka jihoamerického. Tito vodní tvorové z vody takřka nevylézají. Zdraví mají pevné jako rybičky, se slony jsou zadobře. Sirény.
Každý žije v jiném prostředí
Dugong indický (Dugong dugon) je jiný než ostatní. Má totiž vykrojený ocas. Na předních ploutvích nemá ani kopýtka. Dugong obývá především moře. Kapustňák jihoamerický (Trichechus inunguis) žije naopak pouze ve sladkých vodách Amazonky. U hladiny se krmí plovoucí trávou a vodními hyacinty, které hledá za pomoci tuhých vousů na velkých pyscích. Kapustňák senegalský (Trichechus senegalensis) a kapustňák širokonosý (Trichechus manatus) střídají bydlení ve sladkých i slaných vodách.
Největší zástupce sirén byl vyhuben
Život sirén je nejen velmi poklidný, ale i pomalý. Díky tělesným rozměrům a druhu potravy, jíž se živí, nemají skoro žádné přirozené nepřátele. Samozřejmě až na člověka. Ten už v roce 1786 vyhubil korouna bezzubého (Hydrodamalis gigas), největšího zástupce sirén. I pomalé rozmnožování nese zásluhy za snižující se kvantitu sirén. Samice rodí jen jednou za 2 až 7 let.
Sirény velmi dobře slyší
Jak bylo zmíněno, sirény se skutečně živí pouze mořskými rostlinami. V důsledku toho mají vyvinutý jednoduchý žaludek a dlouhé střevo. Potrava je, podobně jako u lichokopytníků, štěpena prostřednictvím mikroorganismů v tlustém a slepém střevě. Zvláštností sirén je jejich sluch a způsob komunikace. Pod vodou slyší velmi dobře. Vydávají pronikavé tóny, jimiž se dorozumívají. Naopak dvakrát dobře nevidí, a proto si při vyhledávání potravy pomáhají tuhými vousy na pohyblivých pyscích.
Na první pohled sirény asociují podobnost s velrybami či mroži, ale jsme daleko od pravdy. Nejbližší ,,rodinou“ jsou prý sloni. Sirény jsou díky pomalému metabolismu odolní vůči nemocem. Vyhnou se dokonce rakovině nebo HIV. Proto jsou předmětem lékařských výzkumů.
Zajímavost: Dugong má mezi předníma nohama dvě prsní bradavky, podobně jako slon. Kvůli těmto bradavkám si jej námořníci pletli s mořskou pannou. Navíc bylo slovo dugong odvozeno od malajského slova „duyung“, jež vystihuje „mořskou paní“. Na Šalamounových ostrovech označuje slovo „dugong“ slangový výraz pro prostitutku.
Tip: Zjistěte, jak žijí další mořští i suchozemští živočichové.
