Přísně chráněný živočich
Neúnavně pracující drobečkové, kteří nepřestávají udivovat svou silou a vytrvalostí. Takoví jsou mravenci lesní (Formica rufa). Tento blanokřídlý hmyz působí v lese jako uznávaný hubitel nejrůznějších škůdců. Je proto velmi oblíbený a současně zákonem přísně chráněný.
Mravenec je hmyz, který žije v lese
Obrovská mraveniště, díla hmyzích pracantů, najdeme v celé střední Evropě a dále i v oblastech mírného pásu na Sibiři, Kavkazu a v Severní Americe. Mravenci lesní preferují teplejší klima, proto obývají smíšené a jehličnaté lesy v nížinách a podhorských oblastech. Obyčejná dělnice dosahuje vzrůstu 5-9 m. Disponuje černým zadečkem a černou zadní polovinou hlavy. Zbytek těla je zrzavého až červenohnědého odstínu. Každá dělnice je neplodná samička, která se rodí z neoplozených vajíček. Její funkcí je shánět potravu, starat se o potomstvo a udržovat mraveniště. K tomu účelu jí slouží silná kusadla. Dělnice také brání mravenčí společenstvo. Na konci zadečku jsou vybaveny zakrnělým žihadlem, jehož jedová žláza může zbytnět a mravenci jsou pak schopni stříkat kyselinu až na vzdálenost 20 cm.
Mravenci tvoří kolonie a hubí škůdce
Mravenci patří mezi sociální hmyz, který není schopen přežít samostatně. Mravenčí kolonie je organismus, v němž má každý mravenec svou funkci. Mraveniště, sídla mravenčích rodin, jsou vysoké pevnosti o výšce půl metru. Jsou založeny na velmi komplikované struktuře. Nadzemní část je pouze třetinou celé stavby. V nejspodnějších komůrkách žije královna. Zde jsou prostory pro rozmnožování. V dalších částech existují místnosti pro larvy, kde panuje stálá teplota. Mraveniště má vlastní klimatizační systém, který dělnice regulují pomocí uzavíratelných vchodů v nadzemní části. Mraveniště disponuje i komorami určenými na skladování potravy.
Mravenci lesní jsou všežravci. Preferují stravu bohatou na bílkoviny, tedy živý i mrtvý hmyz. Jídelníček doplňují různými plody a semeny. V celém komplexu mraveniště ovšem nežijí jen mravenci, ale i další parazitující brouci, ploštice či symbiotické mšice, od nichž mravenci získávají sladké výměšky v podobě medovice. Mravenčí kolonie v lese existuje i přes 40 let, přičemž samostatný mravenec se dožívá i 20 let (věk průměrné dělnice se však pohybuje okolo 6 let).
V každém mraveništi je královna
V březnu začíná královna klást oplozená vajíčka, ze kterých se následně líhnou okřídlení samci a samice. Samičky svým vzhledem připomínají dělnice. Jsou jen o pár milimetrů větší a jejich těla jsou lesklá. Samci jsou pak menšího vzrůstu, černého zbarvení a disponují mohutnou hrudí a křídly. Od května do září probíhají svatební lety, kdy samička získává sperma od více samců a uchovává si jej. Po spáření samci umírají a samičky si ulamují křídla, aby z křídelní svaloviny získaly energii pro založení kolonie.
Mravenčí královny zakládají nová společenství za pomoci několika dělnic nebo obsazují jiná mraveniště, kde zabíjejí původní královnu. Pokud je v mateřském mraveništi tolerantní královna, může se dceřina samička vrátit domů a spojit své nové hnízdo s mateřským. Taková mraveniště se nazývají polygynní. Žije zde až milion mravenců. Pokud je v mraveništi pouze jedna nesnášenlivá samička, nazývá se taková kolonie monogynní a zaměstnává asi 500 tisíc dělnic.
Tip: Poznávejte i další druhy zajímavých živočichů žijících na našem území.
