Kterému živočichovi se přezdívá „mořská okurka“? V čem láme šváb americký rekordy? Kdo se dokáže rozčílit tak, že z očí srší krev a jed? Nejen o sebeobranných technikách, ale i to tom, komu a co bylo shůry dáno. Pozastavíme se nad růžovostí plameňáka, dozvíme se něco o vražedných zbraních drobného ropušníka a zjistíme, který pták si vodu doslova „syslí“ pod kabátem z peří.
Ropušník trnohlavý
Malý a nenápadný. Přesně takový je ropušník trnohlavý (Phrynosoma cornutum). Jeho zploštělé tělo s mimikrickým zbarvením je poseto malými trny. Protože se často stává kořistí, a to zejména dravčí, naučil se několik triků, kterými predátora ošálit. Nejprve se natočí, aby si útočník povšiml jeho trnů. Pak se nafoukne, čímž se podstatně zvětší. Když ani toto nezabírá, uchýlí se k poslednímu odstrašujícímu činu. Z očních důlků stříká krev smíchanou s jedem. Bohužel, tato obrana si vyžaduje oběť v podobě třetinové ztráty krve těla ropušníka.
Šváb americký
Který hmyz je nejrychlejší na světě? Pavouk běžník či brouk kvapník? Ani jeden. Je jím nevítaný domácí host, šváb americký. Nejvyšší naměřená rychlost tohoto tvora byla 1,5 metrů za sekundu. Sečteno – podtrženo, šváb za hodinu urazí až 5,4 kilometrů. Rekordy neláme, avšak můžeme se pozastavit nad tím, že touto rychlostí překonává délku svého těla až 50x! Člověk, jenž se snaží dosáhnout podobného výkonu, by musel běhat rychlostí 330 kilometrů v hodině! (Lidský rekord v této oblasti drží sprinter Usian Bolt, který při běhu vyvinul rychlost 43,9 km/hod.)
Sumýš
Sumýš je záhadný mořský živočich z čeledi ostnokožců. Známější je však pod lidovým názvem „mořská okurka“. Jedná se o podivné stvoření s hrbolky na těle, které nehybně leží na mořském dně. Přes svou nenápadnost se často stává kořistí mořských predátorů. Na to je sumýš vskutku dobře připraven. Má totiž vychlípitelnou zadní část konečníku, tzv. vodní plíce, které slouží jako dýchací orgán. Když je sumýš napaden, vystrčí růžové plíce. Predátor se do nich zakousne. Tímto činem sumýš získá čas na to, aby odplul do bezpečí. Díky rychlé regenerační schopnosti sumýšům plíce zanedlouho dorůstají.
Stepokuři
Stepokuři jsou skupinou ptáků – letců, kteří obývají oblasti východní Afriky, středního východu a Asie. Našli bychom je i na Madagaskaru. Žijí ve stepích a polopouštích, kde je nouze o vodu. Denní a noční teploty v těchto oblastech značně kolísají. Stepokuři se těmto podmínkám přesto výborně přizpůsobili. Jsou vybaveni hustým peřím, které slouží jako tepelná izolace a současně pokrývá nohy. Husté peří má i další využití. Stepokuři létají každý den k napajedlům, kde nechávají svou pokrývku na hrudi nasáknout vodou. Tímto způsobem vodu dále předávají mláďatům v hnízdě.
Plameňáci
Proč je plameňák růžový? Je to proto, že se často stydí? Nikoliv. Plameňáci požírají vajíčka malého nenápadného korýše, žábronožky letní. Po nakladení vajíček dospělci umírají a vajíčka čekají v půdě do té doby, než skončí zima. Vajíčka žábronožky obsahují červené barvivo – karoten. Plameňáci si na jejich vajíčkách pochutnávají. A tak barvivo z vajíček přechází do těla plameňáků a současně mění odstín peří. Ale pozor, všichni plameňáci nejsou stejného zbarvení. Ať už růžoví, oranžoví, světlí nebo tmaví, barva se mění v závislosti na kvantitě zkonzumovaných vajec.
