Historie plemene
Velký pastevecký pes – slovenský čuvač se vyskytuje v oblasti severozápadního výběžku Karpatských hor, v podhůří a na úbočích Nízkých a Vysokých Tater a z části také v moravských Beskydech. V minulosti žil především na vesnici, na valašských statcích a dvorech. Tito valaši k nám doputovali z podhůří Transylvánských Alp.
A podobně jako tito lidé, tak i jejich psi si zachovali určitou výlučnost a originalitu. Rovněž jim zůstali některé zvláštnosti, které jsou charakteristické pro jejich způsob života.
Jednotný typ pasteveckého psa můžeme nalézt již u maďarského kuvasze, ale také u polského podhalaňského psa nebo u maremmansko-abruzského psa, který se vyskytuje převážně v Itálii. O zachování slovenského čuvače na území bývalého Československa se postaral především profesor Hrůza. Plemeno slovenský čuvač bylo uznáno a zapsáno do plemenné knihy v roce 1965.
Stavba těla, popis
Tělo slovenského čuvače je nápadné širokým předhrudím, prsní kost se nachází v jedné linii s ramenními klouby. Hrudník je hluboký, žebra dobře klenutá. Hrudní končetiny jsou kolmé, rovné a s dobrým zaúhlením. Pánevní končetiny se vyznačují širokými a svalnatými stehny, jsou rovněž kolmé.
Hlava těchto psů je silná a má podlouhlý tvar, mozkovna je hodně široká, čelo zřetelné a stop mírně vyznačený. Čenichová partie je silná a široká, pysky mají černě pigmentovanou barvu. Oči jsou tmavohnědé, s bystrým výrazem, oválného tvaru. Uši jsou vysoko nasazené, pohyblivé, ve tvaru písmene V.
Zuby slovenských čuvačů jsou úplné v silných čelistech, s nůžkovým skusem. Krk je nasazený přímo a nesený dost vysoko, má zhruba stejnou délku jako hlava. Tlapy jsou zpevněné a dobře klenuté, s kvalitní srstí. Zadní jsou o něco delší než přední. Ocas je nízko nasazený, v klidu bývá nesený svěšený a dosahuje až k nártům. Celkově je rovný. Srst tohoto plemene je hustá, bez pěšinky na hřbetě a bez třásní na ocase či zadní straně stehen. Podsada srsti je plná.
- Kohoutková velikost psa: 62-70 cm
- Kohoutková velikost feny: 59-65 cm
Zbarvení
Povolené je bílé zbarvení, případně mírný nádech dožluta v oblasti uší, nežádoucí jsou ale výrazně žluté skvrny.
Charakteristické vlastnosti
Slovenský čuvač je ideálním psem pro rodinu s dětmi. Miluje všechny členy rodiny svého pána a patří k těm nejlepším psím kamarádům, podobně jako je tomu třeba u plemene zlatý retrívr či labrador. Těmto rasám se konec-konců podobá i svým zevnějškem. K dětem se chová jako ke svým a je schopen ochránit je i vlastním tělem proti všem vetřelcům.
Tohle plemeno je nejen miláčkem v domácnosti, ale také se skvěle osvědčilo při hlídání, nebo při strážní službě. Díky své inteligenci, která je velmi vysoká, se řadí k velice chytrým plemenům, která dokážou pochopit každý povel. Navíc jsou tito psi velmi samostatní. Vyznačují se také neutuchající ostražitostí a neohroženým chováním v případě nebezpečí nebo narušení objektu.
Březost
- Délka březosti: cca 65 dní
- Počet štěňat: většinou 2-6
Výcvik, péče
Slovenští čuvači potřebují hlavně dostatek pohybu v podobně delších procházek. Na druhou stranu ale milují přítomnost člověka a ne právě nejlépe snáší osamění. V případě, že budete na delší dobu opouštět domov, zajistěte svému čuvačovi alespoň kamarády v podobě dalších domácích mazlíčků.
Srst je poměrně náročná na péči a měla by se pravidelně kartáčovat a prohlížet po každé procházce v přírodě. V období, kdy psi línají, je třeba ještě zvýšit četnost kartáčování.
Využití plemene
Ve slovenských Beskydech sloužil čuvač již v dávných dobách jako hlídač stád ovcí, ale osvědčil se také jako průvodce v místním nehostinném horském terénu. Doprovázel strážce hranic a dodnes se využívá jako pes služební. Ovšem největší rozšíření zaznamenal slovenský čuvač v rodinách, které hledají skvělého kamaráda.
Zajímavost
Bílá barva srsti není náhodná, odlišovala tohle plemeno od jiné lovné zvěře při honech. Díky bílému zbarvení se nestalo, že by si snad horal spletl tohoto psa s vlkem nebo jinou lovnou zvěří.
Tip: Hledáte nového člena rodiny? Podívejte se i na ostatní rasy psů a zjistěte, která se k vám hodí nejvíce.
