Historie plemene
Knírači a špicové jsou původní evropskou vývojovou skupinou psů, přičemž knírači mají specifické osrstění. Jejich historie se píše vlastně již od pravěkých dob, bylo prokázáno, že se vyskytovali už ve střední době kamenné. Dlouhou dobu byli knírači rozšířeni po celém evropském venkově, u hospodářských stavení, hospod, ale také v městských stájích a nesmíme zapomenout ani na jejich roli formanskou.
Větší knírači byli později používáni na jihu Německa rovněž jako honáci, řezničtí psi a farmářští psi. Středně velké varianty se pak prosazovaly zejména při lovu domácích škůdců, jako jsou myši a krysy, jejich všestrannost byla ale mnohem větší. Záhy se ukázalo, že se umí proměnit ve velmi urputné hlídače majetku.
Malý knírač je kontinentální obdobou britského hrubosrstého teriéra. Do konce devatenáctého století byli tito psi běžně přítomni u stájí, na panských dvorech i na obyčejném venkově. Postupně si získali oblibu na celém světě, a platí to i pro Českou republiku.
Stavba těla, popis
Tělo jednoho z nejvíce rozšířených psů ve světě disponuje širokým hrudníkem a ploše klenutými žebry. Břicho je lehce vtažené. Délka trupu je stejná jako kohoutková výška, hřbet krátký, s lehkou spáditostí. Hrudní končetiny jsou silné, rovné ze všech pohledů, s přiléhajícími lokty. Pánevní končetiny jsou postaveny více šikmo a chlubí se velmi pěkným osvalením. Tlapky jsou kulaté a krátké, s pevně sevřenými prsty a silnými polštářky. Drápy mají černou barvu.
Hlava knírače je silná a protáhlá, bez výrazného týlního hrbolu, s dobře označeným stopem. Nosní partie připomíná svým tvarem klín, přičemž samotný nos je výrazně černý nebo velmi tmavě hnědý. Oči těchto psů jsou tmavé a oválné, směřují dopředu a jsou vybavené přiléhajícími víčky. Uši jsou vysoko nasazené, charakteristické svým tvarem písmene V.
Zuby kníračů jsou silné, velmi dobře do sebe zapadají, disponují nůžkovým skusem. Ocas je vysoko nasazený a nesený směrem nahoru, je většinou velmi krátký. Srst je hrubá, drátovitá a hustá, s velmi kvalitní podsadou. Nejtvrdší je pak na nohách, na uších a čele je poněkud kratší.
- Kohoutková výška malého knírače: 30-35 cm
- Kohoutková výška středního knírače: 45-50 cm
- Kohoutková výška velkého knírače: 50-60 cm
Zbarvení
Zbarvení určují jednotlivé velikostní rázy:
- Velký knírač – pepř a sůl, nebo černé
- Střední knírač – pepř a sůl, nebo černé
- Malý knírač – pepř a sůl, černé, černo-stříbrné, bílé
Charakteristické vlastnosti
Malý knírač je velmi temperamentním psem, který se svou inteligencí hodí nejen na to, aby dělal společnost člověku. Je to také skvělý sportovec, který se může účastnit psích závodů. Malí knírači jsou považováni za skvělé hlídače, kteří vychází dobře s dětmi, ale s těmi musí být dobře seznámeni a dítka se k nim nesmí chovat nepřiměřeně.
Střední knírač je rovněž živým a odvážným psem, který má svou osobnost a značnou inteligenci. Velmi dobře se hodí jako služební pes, ale také jako pes obranář. Někdy může být tato varieta poněkud tvrdohlavější, navíc se vyznačuje snahou o dominanci ve smečce, a dokonce i v rodině. Pokud budete tohoto knírače správně vést a vychovávat, bude pro vás veselým společníkem a milovníkem celé rodiny.
Velký knírač je inteligentní, na druhou stranu je proslavený svými vrtochy v pubertálním období. Tahle varieta plemena je velmi aktivní, miluje pohyb, někdy se ovšem může zachovat trochu paličatě. Velcí knírači se v některých případech mohou stát závislými na svém pánovi a na jeho rodině.
Tip: Dopřjete svému čtyřnohému příteli přírodní a bylinnou péči s veterinárními produkty od Energyvet.
Březost
- Délka březosti: cca 65 dní
- Počet štěňat: většinou 2-8
Výcvik, péče
Výcvik knírače by měl být vždy důsledný, plemeno knírač, ať už se jedná o malou, střední nebo velkou variantu, požaduje dostatek pohybu, a pokud ho dostane, bude skvělým kamarádem bez náznaku tvrdohlavosti či snahy o dominanci. U menších variant není péče o srst až tak náročná, u té větší se provádí několikrát do roka trimování.
Využití plemene
Původní využití plemene knírač jsme si již uváděli z historického hlediska, hovořili jsme tedy o psech honáckých, farmářských, řeznických, formanských i těch, co dokázali úspěšně hubit domácí škůdce. V současnosti se ale již mnohem více jedná o domácí, společenské a hlídací plemeno, tu a tam využívané také při honech myslivců.
Knírači se osvědčili také jako služební psi, nejvíce zřejmě při vyhledávání různých omamných látek.
Zajímavost
Malý knírač byl až do roku 1917 označován za hrubosrstého trpasličího pinče, k přejmenování na současný název plemene došlo právě ve jmenovaném roce.
Tip: Nenechte si ujít i další rasy psů a vyberte si toho nejlepšího psího parťáka k vám.
