Anglický kokršpaněl: čilý pes pro celou rodinu

Fotografie: anglický kokršpaněl
Zdroj: Iurii Konoval / 123RF.com

Reklama

Historie plemene

Lovečtí psi španělé jsou ve Velké Británii známí již od 10. století. Ovšem není jisté, zda pochází skutečně z Pyrenejského poloostrova, jak se uvádí a jak naznačuje název. V dávných časech nebyli ještě vyvinutí ve specialisty na vodní práce a dohledávání zvěře v hustých křovinách, jejich využití bylo tehdy mnohem všestrannější.

V roce 1859 byli děleni na vodní a polní lovecké psy, i když už bylo známo jejich širší dělení podle zaměření. Už tehdy byly pojmenovány formy španělů, které známe v současnosti, tedy kokr, sussex či clumber. Samotné pojmenování kokr je odvozeno pravděpodobně od lovu sluky lesní, která se anglicky jmenuje wood cock, je ale také možné, že název vznikl z pojmu cock-shooting, tedy způsobu lovu vodních ptáků a pernaté zvěře.

Samostatná třída kokršpanělů pak byla ustanovena v roce 1883 v anglickém Ashtonu. Atraktivní vizáž anglických kokršpanělů a také milá povaha z nich činí nejen lovce, ale také psy vhodné pro chov v domácnosti. Za samostatné plemeno byl anglický kokr uznán roku 1883 a v roce 1902 byl stanoven jeho standard.

Stavba těla, popis

Tělo anglického kokršpaněla je silné a kompaktní, s dobře vyvinutým hrudníkem a kvalitně klenutými žebry. Hrudní končetiny jsou rovné, kosti v nich mají velice pevnou strukturu, avšak při pohybu a práci nijak neomezují. Pánevní končetiny jsou široké a velmi svalnaté, pod hlezny kratší.

Hlava vytváří linie, které nejsou ani hrubé, ani jemné. Nos je větší a hranatý, lícní kosti výrazněji nevystupují. Oči anglického kokršpaněla jsou velké, ne však vystouplé, s hnědou nebo tmavě hnědou barvou. Uši jsou zavěšené podél hlavy, splývají s ní a disponují poněkud kadeřavější srstí.

Zuby se vyznačují nůžkovým skusem a jsou umístěny ve velice pevných čelistech. Středně dlouhý krk je výrazně osvalený, bez laloků. Tlapy mají silné a odolné polštářky, které vypadají jako kočičí. Srst má hladkou strukturu, na dotek působí jemně a hedvábně, většinou je rovná, s výjimkou ušních partií. O něco bohatší srst se nalézá na končetinách, uších a spodní části těla.

  • Kohoutková velikost psa: 38-42 cm
  • Kohoutková velikost feny: 37-39 cm

Váha dospělého anglického kokra činí 12 až 15 kilogramů.

Zbarvení

Barva srsti anglického kokršpaněla může být různá, u jednobarevných variet není povoleno bílé zbarvení, s výjimkou hrudní partie.

Charakteristické vlastnosti

Anglický kokršpaněl má hravou a veselou povahu a vyznačuje se velkou aktivitou. Pro svou přátelskou a společenskou letoru je pak po celém světě velmi oblíbený. Významnou vlastností je také schopnost rychle se naučit různé povely a činnosti. Vzhledem k bezproblémovému chování můžete chovat anglického kokra bez obav s dalšími domácími zvířaty.

A pro svou nekonfliktní náturu je vhodný také k malým dětem, které dokážou někdy pořádně vyzkoušet psí trpělivost. Snad jen v případě těch nejmenších miminek udržujte od těchto psů jistý odstup, chtějí si totiž hrát. Pokud se jako pán vzdálíte, očekávejte zvýšenou nervozitu těchto psů, přece jen jsou na lidské společnosti trochu závislí.

Angličtí kokršpanělé vychází výborně s celou rodinou, nijak zvláště je nerozhodí ani cizí návštěva nebo jiní psi. Povely se naučí velmi rychle a člověka respektují maximálně. Dokonce až tak, že jim jeho nepřítomnost může způsobit psychické potíže. I proto není od věci přidat kamaráda, třeba dalšího pejska nebo kočku.

Zdroj: Andrea Izzotti / 123RF.com

Březost

  • Délka březosti: cca 65 dní
  • Počet štěňat: 3-8

Výcvik, péče

Speciální péče je u těchto psů nutná zejména u srsti, která vyžaduje časté kartáčování, nejlépe každý den. Kokři jsou známí pro svou náchylnost na znečištění sluchovodů, proto je pravidelně kontrolujte a čistěte, čas od času zastřihněte chlupy kolem uší.

Anglický kokršpaněl může trpět některými genetickými vadami, především dysplazií kyčelního kloubu, která je jinak spíše problémem větších psích plemen.

Pro tyto psy jsou pravidelné vycházky nutností, v teplejším období zvolte občas také osvěživou koupel. Voda kokrům rozhodně nevadí, někdy ji dokonce vyhledávají. Výcvik a trénink je poměrně snadný a zvládne ho i méně zkušený chovatel.

Využití plemene

Původní využití bylo především pro lovecké účely, konkrétně se jednalo o lov menší a vodní zvěře a ptáků. Postupem času se ale toto plemeno etablovalo, stejně jako spousta dalších psů lovců, v rasu společenskou. Podobně jako pudlové, i tito psi jsou využíváni pro různé cirkusové disciplíny a pro soutěže agility.

Zajímavost

  • Do České republiky byl první anglický kokr dovezen roku 1913, plemeno je zde označováno zkratkou AC.

Sdílet na Facebooku

Nutrivet

Reklama