Kdo dokáže spát a jíst na mořské hladině? Který živočich mění svou tvář? Čím je zvláštní ptakopysk? O smrtelné zákeřnosti larev mravkolevů, o platýsovi a hrůzných proměnách krásy, ale také o dokonalém maskování mořských řasovníků. Z moří a oceánů nahoru na souš, za putováním divů přírody.
Vydra mořská
Vydra mořská (Enhydra lutris) je samotář, který brázdí severním Tichým oceánem. Díky hustému kožichu, v němž se vytváří izolační vzduchová vrstva, dokáže vydra bez problémů spát i jíst na hladině moře. Hledání potravy jí může zabrat až pět hodin denně. Když už ale potravu najde, neotřele si s ní poradí. U dna moře nalezne vhodný kamen a lehne si zády na hladinu. Na břicho poskládá ulitu. Do ulity tluče kamenem tak dlouho, dokud ji neotevře.
Řasovník rozedraný
Řasovník rozedraný (Phycodurus eques) se vyskytuje u australských břehů. Jeho ochrana spočívá v dokonalém maskování – napodobování mořských řas. Tělo řasovníka je pokryto dlouhými výrůstky, které ony řasy připomínají. Řasovník je příbuzný mořských koníčků, takže i v tomto případě pečuje sameček o potomstvo. Samice naklade jikry na houbovitou podocasní pokožku samce. Jikry se vyvíjejí po dobu šesti týdnů. Samice klade přibližně 250 jiker.
Ptakopysk
Ptakopysk (Ornithorchynchus anatinus) je jeden z nejzajímavějších savců vůbec. Svým neobvyklým vzhledem uchvacuje mnohé. Má podobné anatomické znaky jako běžní savci. Srdce se čtyřmi komorami, srst, mléčné žlázy, jimiž produkuje mateřské mléko, dolní čelist tvořenou jednou kostí atd. Najdeme u něj ale také jisté anatomické podobnosti jako u plazů. Hlavní zajímavostí ptakopyska je, že klade vejce.
Mravkolev běžný
Mravkolev běžný (Myrmeleon formicarius) je nenápadný druh hmyzu z řádu síťokřídlých, který dorůstá velikosti 3,5 cm. Larva mravkoleva preferuje zvláštní způsob lovu. V jemném písku vyhloubí past ve tvaru trychtýře a vyčkává zahrabaná na dně. Když se kořist, nejčastěji mravenec, chytí do připravené léčky, jen stěží se dokáže vyhrabat zpět. Larva mravkoleva tak zaznamená chycenou kořist a na nešťastníka zaútočí. Vývoj larvy trvá tři roky.
Platýs obecný
Platýs obecný (Hippoglossus hippoglossus) prochází ve svém mládí neuvěřitelnou proměnou. Po vylíhnutí z jiker vypadá platýs jako normální ryba. Ovšem asi po 6 týdnech dochází k velké přeměně. Platýs se začíná stáčet na bok, přičemž se mu přes hřbet přesouvá jedno oko k druhému. Jestli se přesouvá pravé či levé oko, to závisí na druhu. Ústa jsou nakonec v běžné poloze, protože přední část lebky se stáčí také.
