Vydra říční: vodní šelma

Zdroj: Katerina Kyzlinkova / 123RF.com

Reklama

Vydra je skvělý plavec a potápěč

Vydru známe jako rozkošnou šelmu z populárního večerníčku O Vydrýskovi, nebo jako dobrého plavce ve skoro každé naší zoologické zahradě. Jen málo lidí ji ale vidělo ve volné přírodě. Pojďme si o ní říct něco víc…

Roztomilá šelma s dlouhým ocasem

Vydra říční (Lutra lutra) žije skoro po celé Evropě, výjimkou je Anglie, Alpy a část střední Evropy. Samičky vyder dorůstají 65 cm, samci až 80 cm. K této délce těla ještě musíme připočíst ocas, který dorůstá 30 až 50 cm. Hmotnost se obvykle pohybuje okolo 5-10 kg. Pět prstů na nohách je spojeno plovací blanou. Má silné a krátké nohy, které jí umožnují rychlé a vytrvalé plavání a obratné potápění. Velmi hustá srst je zbarvená tmavohnědě, jen na krku a okolo čelistí může být zbarvená světle.

Kritický ohrožený živočich

Vydra říční může obývat všechny sladké vody: řeky, rybníky i jezera. V západní Evropě tento druh žije i v brakických vodách a v mořských zátokách. V minulém století se počty vyder drasticky snižovaly kvůli lovu a zemědělství. Poslední dobou, díky lepšímu přístupu lidí ke krajině a zákonné ochraně vydry jako kriticky ohroženého druhu, se její stavy začaly zvyšovat. Začalo se jí dařit i kvůli stavění čističek odpadních vod, které z odpadní vody začaly lépe odstraňovat mycí prostředky, které vydrám ničily ochrannou vrstvu na srsti, takže ztrácela voděodolnost a tepelnou izolaci.

Zdroj: Veronika Verenin / 123RF.com

Vydry si shání potravu v noci

Vydry říční žijí samotářsky nebo v rodinných skupinách. Jsou přísně teritoriální, samci mají revíry široké okolo 15 km, samice s mláďaty zhruba o polovinu menší. Jeho hranice vyznačují vydry žírem a pachovými značkami. Mladí samci své revíry nemají a často se potulují na území jiných samců, samicím s mláďaty se vyhýbají. Pro vydru není problém během noci urazit i 10 km po svém revíru. Právě v noci ráda loví, potápí se pro ryby a raky. Pod vodou může vydržet až 4 minuty a dokáže uplavat až 400 metrů. Přes den je ukrytá ve své noře vyhloubené na vhodném místě nedaleko vodní plochy. Často se nachází přímo u břehu pod převislými stromy nebo používají nory, které vyhloubili jezevci. Chodby nory ústí většinou pod vodní hladinou, ale jedna chodba slouží jako větrací šachta a únikový východ při nečekaných situacích, jako jsou povodně. Vydra nemá zimní spánek, ale svou tělesnou činnost umí utlumit a nemusí při vysokých mrazech několik dní vylézat ze své nory. Nakonec ji ale hlad donutí ulovit si potravu i v zimě.

Lovci zabíjeli vydry kvůli kožešině

Lidé dříve vydry lovili především pro jejich hustou kožešinu. Později je začali lovit i pro škody, které měly způsobovat na rybničních obsádkách. Revír vydry je ale tak velký, že nikdy nevzniknou větší ekonomické ztráty. Jelikož nemá přirozené nepřátele, její reprodukční cyklus je pomalý a její stavy poměrně rychle klesaly. Bohužel, i dnes se u nás najdou lidé, kteří vydru zabijí i pod pohrůžkou pokuty 30 000 Kč, která jim při dokázání takového činu hrozí. I přes snahu ochranářů stále některé státy v Evropě chovají a loví vydry pro jejich kožich. Největší současný producent je Albánie. Naštěstí se ve státech Evropské Unie vydrám postupně začíná dařit a jejich počty postupně rostou.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.