Vlk je psovitá šelma
Vlk obecný (Canis lupus) se v dřívějších dobách vyskytoval na celé severní polokouli. Dnes je jeho výskyt na mnoha místech mizivý, někde byl dokonce i vyhuben. Tato psovitá šelma s mnoha poddruhy je velmi přizpůsobivá. Je schopna obývat nejrůznější oblasti od pouští přes suché stepi až po tundru. Zde v Česku můžeme na vlka narazit pouze u slovenských hranic.
Skupina vlků svou kořist uštve
Vlci patří mezi společenská zvířata. Žijí většinou v rodinných skupinách, které vede dospělý pár neboli alfa pár. Skupina čítá až 20 jedinců, nejčastěji však v počtu 5 – 12 jedinců. Členové smečky spolupracují při lovu kořisti, která je větší než oni sami. Zaměřují se na stará či oslabená zvířata. Kořist štvou, dokud nepadne vyčerpáním. Mezi jejich nejčastější úlovky patří sobi, losi a jeleni. Troufnou si však i na většího bizona nebo pižmoně. Vlci patří mezi predátory, kteří jsou při výběru potravy velmi přizpůsobiví. Živí se i hlodavci, malými savci, rybami, ovocem nebo zdechlinami.
Vlci mají výborný sluch a čich
Vlčí samice jsou březí po dobu 64 dní, pak mohou porodit 4 – 6 mláďat. Mláďata ukrytá hluboko v lese ráda dovádí. O mláďata se starají oba rodiče, později se péče ujímá celá smečka. Dospívají až ve třech letech. Ne všechna mláďata se však dospělosti dožijí. Psovité šelmy trpí často nemocemi. Zdravý vlk se dožívá 12 – 15 let. Vlk obecný disponuje poddruhy, jejichž zbarvení a velikost se liší dle klimatu, v němž žijí. Všichni se vyznačují hlubokým hrudníkem, štíhlým svalnatým tělem a dlouhýma pevnýma nohama.
Stavba těla svědčí o tom, jak dobří a vytrvalí lovci to jsou. K tomu samozřejmě přispívá i velmi vyvinutý čich a výborný sluch. Díky tomu dokážou tyto šelmy sledovat stopu kořisti velmi dlouhou dobu. Znakem psovitých šelem jsou také prodloužená chodidla. Na celou plochu chodidel nedošlapují, šlapou totiž pouze na špičky prstů. Na předních tlapách mají srostlé záprstní kosti, takže si při dopadu udržují větší stabilitu.
Nevyjí na měsíc, ale svolávají smečku
Báchorky praví, že vlci vyjí na měsíc, a proto jsou neodmyslitelně spojováni s rolí měsíčních pěvců. Naštěstí se jedná jen o povídačky. Vytí je nejčastěji důvodem ke shromáždění smečky před lovem či po lovu, aby se tak nalezli jedinci, kteří se během lovu oddělili. Vlci mohou výt kvůli úspěšnému lovu, poplachu či vzájemné lokalizaci. Vytí se většinou účastní celá smečka a jejich zvuky jsou slyšet až na vzdálenost více než 16 km.
Tip: Chcete poznat i další zajímavé tvory? Navštivte naši rubriku živočichové.
