Velškorgi pembroke: vždy pozitivně naladěný pasáček

Zdroj: Vladislav Enshin / 123RF.com

Reklama

Historie plemene

Pes, známý v současnosti jako velškorgi pembroke, doputoval do Walesu již na začátku dvanáctého století, kdy anglický král Jindřich I. pozval do své země vlámské tkalce. Jejich ovčáčtí psi, kteří se počítají do vývojové skupiny původních evropských ovčáků, mají hodně blízko k dnešní šiperce či keeshondovi.

Podobný pes se vyskytoval také v hrabství Cardigan u zdejších farmářů, ovšem ten byl spíše keltského původu. V polovině devatenáctého století začali chudí obyvatelé Cardiganu prodávat svá štěňata do již zmiňovaného hrabství Pembroke, čímž došlo ke genetickému přiblížení dvou podobných psů, s podobným pracovním zařazením, kterým bylo hlavně nahánění stád s dobytkem.

Tato dvě plemena pak dostala společné jméno keltského původu, corgi. Pod tímto názvem byla vystavována v Anglii až do roku 1925, od roku 1927 to už bylo samostatně, jako pembroke a cardigan. Pembroke se od cardigana liší zejména absencí ocasu, je také o něco větší.

Stavba těla, popis

Tělo velškorgi pembroke je malé a nízké, s mírně širokým hrudním košem a zdůrazněnou hrudní kostí. Celkově je trup dostatečně silný. Hrudní končetiny jsou krátké, lokty velmi těsně přiléhají po stranách k hrudnímu koši. Pánevní končetiny jsou silné a dobře postavené, se svalnatými bérci.

Hlava tohoto psa má liščí vzhled, mírný stop a čenichová partie se postupně zužují směrem k nosu. Spodní čelist je velice silná. Oči jsou střední velikosti, jasné a vyznačují se přátelským výrazem. Jsou od sebe posazené poměrně daleko. Barva očí velškorgi by měla být nejlépe tmavě modrá, žíhání s modrou je povolenou pouze u psů rázu blue merle. Uši jsou vzpřímené a velké v poměru k tělu, se zaoblenými špičkami.

Zuby jsou silné, s nůžkovým skusem, krk svalnatý a kvalitně vypracovaný, harmonicky přechází do plecí. Tlapy mají zakulacený tvar, nutností je odstraňovat paspárky. Ocas velškorgi pembroke bývá velmi krátký nebo zcela chybí.

  • Srst je krátká či středně dlouhá, s tvrdou texturou a vysokou odolností vůči nepříznivému klimatu.
  • Ideální kohoutková velikost psů činí 35 cm.

Zbarvení

Může být libovolné, s bílými odznaky i bez odznaků, bílá by ale neměla být převažující barvou.

Charakteristické vlastnosti

Velškorgi pembroke je známý svou neutuchající dobrou náladou a temperamentem. Rád si ale také zalenoší ve vyhřátém obýváku. Velmi dobře si hlídá svého pána, miluje různé aktivity a trénink a svou zvědavost rozhodně nezapře. V některých případech může být psem tak trochu drzým, většinou ale ne agresivním.

Když se podíváte na velškorgiho pembrake, může se vám jevit trochu komicky, ovšem to vše vyvažuje dalšími kvalitami. Je to oblíbený pes královny Alžběty. Oproti cardiganovi je pembroke poněkud výstřednější, tu a tam se může zase proměnit v nadšeného lovce. Chovatel si musí dát pozor na tendenci utíkat a toulat se. Je možné tomu zabránit, ale pouze častým stykem pána a psa.

Velškorgi pembroke milují rodinu a také děti, když jsou s nimi v častém kontaktu, jsou to oddaní kamarádi na celý jejich život. Pokud by měli měnit majitele, bylo by to pro ně velice bolestivé. Na jednu stranu trochu neforemný pes zažívá stále větší oblibu po celém světě zejména pro svou pozitivní povahu.

Zdroj: brusnik / 123RF.com

Březost

  • Délka březosti: cca 65 dní
  • Počet štěňat: většinou 2-8

Výcvik, péče

Srst s kvalitními izolačními vlastnostmi je třeba pravidelně pročesávat pouze v období línání. Dvakrát do roka je nutné stříhat drápky, které mají tendenci přerůstat, u uší není překvapivě takto důsledná péče nutná. Velškorgi obecně milují pohyb, ale zase ne tolik, abyste s nimi museli chodit na každodenní dlouhé procházky.

Využití plemene

Zachovalo se mnoho dokladů o tom, že velškorgi pembrake, stejně jako jeho bratříček cardigan, byl v minulosti výtečným naháněčem a hlídačem stád. Jeho pastevecké schopnosti se mohou projevit i dnes, a to kousáním větších domácích zvířat do nohou.

Současné využití plemene spočívá spíše v domácím chovu pro rodinné účely. A není žádným tajemstvím, že velškorgi jsou neohroženými hlídači.

Zajímavost

Chybějící či výrazně zkrácený ocas velškorgi pembrake nemusí být vrozený, jedná se vlastně o genetický defekt.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.