Trpasličí jezevčík: srdnatý „rošťák“

Zdroj: Radomír Režný / 123RF.com

Reklama

Historie plemene

První zmínky o jezevčících obecně se objevily již v germánských textech z hlubokého středověku, konkrétně se jednalo o období mezi 5. a 9. stoletím našeho letopočtu. V těch dobách už byli používáni k lovu v norách a podzemí. Domovinou pro tyto psy je tedy Německo a za předchůdce, ze kterého byli postupně vyšlechtěni, můžeme považovat brakýře.

Pokud ale hovoříme o plemenu trpasličí jezevčík, to se začalo formovat až na konci devatenáctého století. Do chovu a křížení byla přidružena taková malá plemena, jako teriéři a pinčové a výsledkem hybridizace měl být drobný vzrůst. Příliš se to ale nepovedlo, a tak byly nadále kříženy pouze variety malých jezevčíků. Do plemenné knihy byli trpasličí jezevčíci zapsáni v roce 1902.

Stavba těla, popis

Tělo trpasličího jezevčíka je malého vzrůstu, ovšem viditelně protáhlé a rovné. Hřbet je mírně svažitý, navazuje na něj nízko nasazený ocas. Přední a zadní běhy disponují výborným svalstvem a pružností, která se projevuje při každém pohybu. Srst může být krátká, dlouhá nebo hrubá, podle toho jsou tito jezevčíci klasifikováni jako dlouhosrstí, krátkosrstí a hrubosrstí.

Hlava těchto psů má protáhlé tvary a zužuje se směrem dopředu. Oči mají střední velikost a jsou výrazně zaoblené. Jejich zbarvení může být černohnědé nebo dočervena. Poměrně vysoko nasazené uši připomínají písmeno V a jsou typické svým svěšením podél lící. Špičky uší jsou zaoblené.

  • Kohoutková výška: cca 13-15 cm
  • Váha dospělých psů: 4-5 kg
  • Dožívají se průměrně 14 let

Zbarvení

Barva srsti trpasličích jezevčíků může být černá s pálením, žlutá, červená, tygrovaná nebo skvrnitá.

Charakteristické vlastnosti

Trpasličí jezevčík je na svou velikost velmi sebevědomý a výjimku netvoří ani jedinci, kteří si troufnou na mnohem větší psy. Známé o něm je také to, že disponuje značnou inteligencí a vynalézavostí, nemusíme se bát říct „vyčůraností“. Tu a tam se může objevit určitá paličatost, tu ale můžete omezit kvalitní výchovou a důrazným výcvikem. Hovoříme o zástupci nejrozšířenější skupiny psích plemen nejen v naší vlasti, který je vhodný pro lov, ale i do lidské rodiny.

Vztah těchto malých jezevčíků k dětem je překvapivě dobrý, pokud jsou na jejich přítomnost navyknutí a především pokud se k nim dítka nechovají příliš agresivně. Tohle plemeno nesnáší tvrdou ruku chovatele, svědčí mu spíše slovní důraz a porozumění při výcviku.

Trpasličí jezevčíci milují lidské teplo domova a dokážou ho také náležitě ohlídat. Štěkáním se ovšem projevují až tehdy, když je to nezbytně nutné. Horší je to ale s ostatními psy a kočkami, s těmi se ve většině případů opravdu nesnesou a můžou být vůči nim až agresivní.

Zdroj: masarik512 / 123RF.com

Březost

  • Délka březosti: cca 65 dní
  • Počet štěňat: většinou 2-8

Výcvik, péče

Srst trpasličího jezevčíka nevyžaduje příliš náročnou údržbu, pouze dbejte na důkladnou a pravidelnou kontrolu sluchovodů či ocasu, což jsou místa nejčastějšího výskytu chuchvalců a nečistot. Vaší chovatelskou povinností by měly být delší procházky, tito psi doslova milují aktivní pohyb.

Pro všechny jezevčíky platí, že mají sklon k obezitě, proto dobře volte především množství, ale také kvalitu krmení. Někdy mohou nastat problémy s chrupem, proto se vyplatí zakoupit psí žvýkací pomůcky, v horším případě to řešit rovnou s veterinářem.

Využití plemene

Trpasličí jezevčík je výborným společníkem, také ale svědomitým hlídačem, který se jen tak nezalekne. Vznikl proto, aby při lovu v norách nahradil fretku, dodnes si uchoval své lovecké kvality. Skvěle se hodí také pro různé psí sporty, zejména pak soutěže agility.

Zajímavost

  • Vyšší váha trpasličích jezevčíků by mohla znamenat dokonce až poškození ledvin či deformaci páteře.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.