Historie plemene
Tosa byla v minulosti označována jako nihon inu, tedy japonský pes, a svým vzhledem připomíná především dogovitá plemena. Tělesnou stavbou se nejvíce blíží molossům, a zejména pak brazilské file nebo mastifovi. Původem je ovšem spíše asijským špicem, podobně jako třeba akita nebo čau čau.
Tohle starodávné plemeno bylo zmíněno již ve dvanáctém století v souvislosti s boji mezi šógunem a císařskou mocí. Na konci 19. století pak bylo kříženo s mnoha dogovitými plemeny evropského původu, především s německou dogou, anglickým mastifem, buldokem a svatobernardským psem. Na vývoji se určitou měrou podíleli také honiči typu svatohubertského psa.
Do Česka byli japonští psi tosa inu dovezeni až v roce 1993.
Stavba těla, popis
Tělo tosy se vyznačuje rovným hřbetem, širokým a dobře osvaleným hrudníkem. Celá hruď je velmi široká. Hrudní končetiny disponují silnými kostmi a jsou rovné, s dobrým osvalením, pánevní mají výborně vyvinutá stehna, se správným zaúhlením.
Hlava těchto psů je velká a mohutná, s dobrým klenutím, při pohledu zepředu je poměrně hodně široká. Čenichová partie je charakteristická rovným hřbetem a samotný čenich je černý, s kvalitně vyvinutými nozdrami. Stop je dobře vyznačený, zuby i čelisti jsou silné. Oči tosy jsou poměrně malé velikosti, mírně vystupují. Krk je svalnatý, kůže vytváří typické laloky.
Tlapy jsou silné, zavřené a s klenutými prsty, které jsou opatřeny silnými drápy a pevnými polštářky. Ocas je nasazený vysoko, u kořene je silnější, postupně se zužuje do špičky. Dosahuje až k hleznům. Srst tosy je tvrdá, rovná a krátká.
- Kohoutková velikost psa: nejméně 60,5 cm
- Kohoutková velikost feny: nejméně 45,5 cm
Zbarvení
Ideální zbarvení plemene tosa je plavé.
Charakteristické vlastnosti
Pokud byla tosa v minulosti používána k samurajským zápasům, dnes je z ní již výborný rodinný pes, který se vyznačuje oddaností, odvahou, samostatností a také velkou dávkou hrdosti a důstojnosti. Tosy výborně hlídají a řadí se k nejostřejším hlídacím psům, v domácím prostředí se však dokážou proměnit v mírumilovná stvoření.
Jsou to psi velice vyrovnaní, klidní a inteligentní. V kotci se necítí nejlépe, nejraději jsou součástí rodiny. K cizím se chová plemeno tosa inu s odstupem a ostražitostí, pokud již je s návštěvou obeznámeno z dřívější doby, uvítá ji vstřícně. Velice dobře vychází s dětmi, ke kterým je až neuvěřitelně tolerantní.
S ostatními doma chovanými zvířaty se tosa snáší rovněž dobře, ale může se objevit snaha o dominanci vůči stejnému pohlaví u psů. Jedince tosa inu je třeba držet v dostatečné vzdálenosti od agresivních psů. Na rozdíl od jiných plemen dogovitého typu tosy neslintají.
Tip: Dopřejte svým chlupatým mazlíkům tu nejlepší péči z přírody, kterou nabízí veterinární produkty od Energyvet.
Březost
- Délka březosti: cca 65 dní
- Počet štěňat: většinou 2-8
Výcvik, péče
O srst tosy nemusíte tolik pečovat, bude stačit, když ji jednou týdně pročešete kvalitním kartáčem. Při línání je dobré používat speciální gumovou rukavici pro chovatele. Výchova a výcvik těchto psů musí být důrazné, ale také s dostatkem porozumění a laskavosti. Potřebují dostatek pohybu, ale pokud mají kvalitní výběh, nemusíte s nimi chodit na dlouhé přírodní procházky, ty ale nejsou nikdy na škodu.
Využití plemene
Tito větší psi byli původně využíváni k samurajským zápasům, v moderní době ovšem působí jako velmi ostří hlídači. Ve společnosti známého člověka se z nich stávají věrní a odvážní kamarádi. Dokážou být neuvěřitelně milí k rodině, ve které žijí a kdykoliv jsou ochotni nastavit za ni vlastní tělo.
Zajímavost
- Původní využití tosa inu bylo při zápasech, kdy ovšem nesměli kousat a také byli vycvičeni tak, aby se chovali při boji pokud možno co nejtišeji
- Hlavním centrem chovu bylo v minulosti japonské město Nagasaki
- Plemeno je také někdy nazýváno japonský mastif
Tip: Prohlédněte si i další psí plemena a zjistěte, které se k vám hodí nejlépe.
