Srnec obecný: náš lesní soused

Zdroj: urospoteko / 123RF.com

Reklama

Srnec patří mezi býložravce

Nejen na podzim můžete při procházkách přírodou na zemi najít shozené parohy. Ty většinou patří srnci, který je nejčastější spárkatou zvěří na našem území. Při některých setkáních se srnčí zvěří jde ale o život. Když nečekaně v nepřehledném úseku silnice skočí řidiči přímo do cesty. Co je k tomuto nebezpečnému chování vede?

Dokáže vysoko a daleko skákat

Srnec obecný (Capreolus capreolus) dorůstá v kohoutku výšky 65-75 cm, délky 100-135 cm a váhy 10-30 kg. Samci jsou robustnější než samice. V létě mají srnci srst rudohnědou až žlutavě hnědou, v zimě se její barva mění na šedohnědou až šedou, srny mají části chlupů i bílé. Z Německa jsou známé případy černých srnců a vzácně se mohou v přírodě vyskytovat čistě bílí srnci s červenýma očima, takzvaní albíni. Tělo mají podsadité, hlava, která sedí na dlouhém a štíhlém krku, je krátká a trojúhelníkovitá. Zadní nohy, kterým se říká běhy, jsou silnější než přední, protože zvládají poměrně daleké skoky.

Srnci shazují parůžky a narůstají jim nové

Srnec obecný je známý především kvůli svému paroží. To nedorůstá takových rozměrů jako například u jelena, ale i tak ho dobře živení samci mohou mít 25 cm velké. Na jaře, od března do května, srnci své parůžky vytloukají. Zbavují se tak odumřelé tkáně, které se říká lýčí. Ta pokrývá a vyživuje parohy v době, kdy rostou. Srnčí paroží může být jednoduše zašpičatělé nebo mít 4-6 výsad. Srnci tuto svou ozdobu shazují od října do prosince.

Zdroj: urospoteko / 123RF.com

Výskyt a potrava lesního tvora

Srnec obecný je rozšířen po celé Evropě s výjimkou některých velkých ostrovů, jako Irsko nebo Korsika. Také se nevyskytuje na severu Skandinávie. Potřebuje lehce stravitelnou stravu bohatou na bílkoviny, a proto spásá byliny a trávy, květy, pupeny a mladé výhonky keřů a stromů. Na podzim dokonce jí jejich plody a nepohrdne ani houbami. Často působí zemědělcům škody na polích, kdy jim spase i obilí.

Srnčí zvěř se pase ve větších skupinách

Srnec obecný je teritoriální zvíře jen určitou část roku. Od března si každý srnec začne hlídat své teritorium, které drží až do poloviny své říje. Vytyčují ho rozhrabáním půdy, otloukáním parohů o stromy a vylučováním páchnoucího sekretu. Boje o teritorium jsou ale mezi samci velice vzácné. Dokonce i srny, před vyvedením svých mláďat, si hlídají své teritorium. Na podzim, ale hlavně v zimě, můžeme vidět srnčí zvěř ve velkých skupinách, kdy se shlukují na místech příznivých k pastvě. Říje trvá od července do poloviny srpna, samice jsou březí 290 dní. Většinou porodí 2 mláďata, ale není výjimkou, že mají jen jedno nebo naopak 3 i více srnčat.

Řepka je pro srnce jedovatá

Srnčí zvěř je zodpovědná za některé dopravní nehody, při kterých nečekaně řidičům vyskočí do cesty. Někteří lidé si myslí, že to dělají i schválně, protože někdy čekají na okraji silnice a skočí pod auto, až když se k nim přiblíží. Rozhodně to nedělají úmyslně, ale jsou oslepeny a zmateny světly aut i zvuky jeho motoru. V zimě můžeme potkat srnce zmatené a pomalé, kteří ze silnice rozhodně nespěchají. Jsou to kusy, které se přiotrávily, když ze sněhu vyhrabaly a snědly řepku, která je pro ně toxická a mohou po ní oslepnout. Ale přes všechny tyto neblahé situace se srnčí zvěři daří a její počty rostou. Vyhovuje jí totiž naše zemědělská krajina. Dokáže vhodně využít přikrmování ze strany myslivců, kteří je loví hlavně na místech, kde se přemnožují a způsobují škody nejen zemědělcům, ale i lesníkům.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.