Sibiřský husky: atlet mezi psími tahouny

Zdroj: Jon Osumi / 123RF.com

Reklama

Historie plemene

Nejrychlejším severským plemenem saňových psů, které se ale zároveň řadí k nejlehčím, je sibiřský husky, kterého chovali původní obyvatelé severní oblasti Asie – Čukčové. Ti se nazývali „lovci sobů“ a je možné, že to byli právě oni a jejich psi, kteří překročili před skoro třiceti tisíci lety úžinu mezi dvěma světadíly, a stali se prvními osadníky Ameriky.

Základy novodobého chovu těchto psů opravdu dosahují až na Sibiř, odkud jistý ruský obchodník Gusak přivedl spřežení na legendární závod All Alaska Sweepstakes Race. Zpočátku psi nevzbuzovali na Aljašce velkou důvěru, právě pro svou lehkost, brzy se ale ukázalo, že je to plemeno velice silné a vytrvalé.

Postupem času na Aljašce sibiřský husky zdomácněl a stal se nejvíce rozšířeným plemenem, které se chovalo pro tahání spřežení. Zaznamenal ještě mnoho úspěchů při závodech, především při slavném podniku Leonharda Seppaly.

Stavba těla, popis

Tělo se vyznačuje silným hrudníkem, který ale není hluboký. Žebra jsou velmi dobře klenutá a hřbet silný a rovný. Hrudní končetiny jsou rovné a rovnoběžné, lokty přiléhají, kosti jsou silné. Pánevní končetiny sibiřského huskyho jsou také rovnoběžné a kvalitně osvalené ve stehenních partiích.

Hlava je střední velikosti, postupně se zužuje směrem k očím. Stop je vyznačený, nosní hřbet rovný a čenichová partie má střední délku. Nos může být černý, zbarvený masově či játrově. Oči mají tvar mandle a jsou přiměřeně velké, barva je hnědá nebo modrá, může se rovněž vyskytnout různobarevnost, kdy jedno oko je modré a druhé hnědé.

Uši huskyho jsou středně velké, trojúhelníkovitého tvaru, vysoko nasazené. Většinou bývají pevně vztyčené. Zuby disponují nůžkovým skusem. Krk je středně dlouhý a dobře klenutý, nesený vzpřímeně. Tlapy tohoto plemene jsou oválné a kompaktní, s dobře osrstěnými prsty. Ocas je výrazně osrstěný, podobně jako u lišky, nasazený pod linií hřbetu a obvykle nesený v elegantním oblouku přes hřbet.

Srst sibiřského huskyho je středně dlouhá, s kvalitní podsadou, nezakrývá obrysy těla, podsada může chybět, mimo zimní sezónu.

  • Kohoutková velikost psa: 53-60 cm
  • Kohoutková velikost feny: 50-56 cm

Zbarvení

U plemene sibiřský husky jsou povoleny všechny varianty zbarvení.

Charakteristické vlastnosti

Sibiřský husky je energickým a temperamentním psem, i přesto, že žije většinou v chladnějších oblastech. Má rád děti a je to skvělý kamarád a pomocník pro dospělé, dobře toleruje dokonce i ostatní psy. Jako hlídač se ovšem husky příliš neosvědčil, je to však výtečný pracant, který utáhne i těžké náklady.

Při tahu se husky projevuje neutuchající energií až nadšením, je proto ideální tuto energii maximálně využít. Pakliže nedostane sibiřský husky dostatek pohybu a práce, může se stát nevrlým až agresivním. Oproti jiným tažným plemenům je výrazně lehčí, ovšem je to vytrvalý atlet, který tato plemena s radostí poráží nejen při závodech.

Husky je psem, který neštěká, pouze vyje po vzoru svých předků, tedy vlků. Jeho lovecký pud je stále velmi silný, a tak není od věci dopřát mu tu a tam více volnosti. Určitě se k vám vrátí.

Zdroj: Mikkel / 123RF.com

Březost

  • Délka březosti: cca 65 dní
  • Počet štěňat: většinou 2-6

Výcvik, péče

Jako chovatel si musíte nejprve uvědomit, že sibiřský husky je psem, který nemá příliš rád málo místa a hodí se spíše do chladnějšího počasí. Vyžaduje pravidelnou fyzickou práci, díky které se udržuje ve formě. Rozhodně to není plemeno vhodné do bytu.

Výcvik huskyho také není vůbec jednoduchý, pán by při něm měl být velmi důsledný až přísný, ale nikoliv násilný. Při výcviku je lepší psy motivovat různými odměnami a být patřičně systematický.

Speciální péči vyžaduje ocas těchto psů, ostatní srst na těle není až tak náročná na údržbu.

Využití plemene

Sibiřský husky se řadí především k těm nejlepším tahounům ve spřežení, ve kterém je vždy více psů a společně dokážou vyvinout nečekanou sílu a rychlost. Při druhé světové válce byli tito psi používáni také u záchranářů a byli to rovněž velmi dobří pátrači.

Zajímavost

  • Jméno husky pochází od Evropanů a souvisí s trochu hanlivým pojmenováním Eskymáků, rovněž se tento název používá mylně při označení eskymáckých psů.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.