Historie plemene
Siamská kočka je zřejmě tím vůbec nejstarším kočičím plemenem na světě. Kniha básní o kočkách se uchovala v národní knihovně v Bangkoku v Thajsku, v ní se objevily první podobizny těchto koček již ve 14. století. Na britských ostrovech se siamky objevily poprvé v 19. století. V druhé polovině devatenáctého století zažily dokonce velký boom na jedné z prvních velkých světových výstav v Londýně.
První exempláře byly v této době dovezeny také do Spojených států a podobný zájem se objevil například ve Francii. Původní importované kočky ze Siamu se vyznačovaly charakteristickým plavým kožichem s černohnědými odznaky, toto základní zbarvení se nazývá seal point. Jedinci s liliovitými odznaky jsou známí z Anglie již od roku 1955 a první siamská s modrými odznaky byla vystavena v Anglii již na počátku dvacátého století.
Předmětem zkoumání siamských koček dnes není ani tak pestrost barevných variant, ale spíše zvláštní tvar těla. Původní kočky ze Siamu byly mnohem mohutnější, než jsou ty dnešní a dodnes se v Thajsku vyskytují. Evropské a americké standardy však vyžadují eleganci a až extrémní štíhlost.
Stavba těla, popis
Siamka patří do skupiny krátkosrstých koček orientálního typu s takzvaným akromelanickým zbarvením. Ideální stavba těla je štíhlá, elegantní, s dlouhými a zužujícími se liniemi. Tělo je celkově pružné, dobře osvalené a protáhlé. Hlava dosahuje střední velikosti a klínovitého tvaru s přímými liniemi.
Končetiny jsou dlouhé, ukončené menšími tlapkami oválného tvaru.
Nos je dlouhý, přímý bez přerušení, čenich je úzký. Uši jsou poměrně velké, zašpičatělé a na základně u hlavy široké. Oči mají střední velikost a tvar mandle, k nosu jsou mírně šikmo posazené, barva očí je vždy modrá, přitom čistá, jasná a zářivá.
Ocas siamky je tenký a nezvykle dlouhý. Postupně vybíhá do tupé špičky. Srst se dá považovat za lesklou, hedvábnou, krátkou a jemnou na dotek. Přiléhá velmi těsně k tělu a je téměř bez podsady.
Hmotnost dospělé kočky se pohybuje od 2,5 do 5,5 kilogramů.
Zbarvení
Siamská kočka s černohnědými odznaky:
Základní barva těla je v nejlepším případě bílá, ale může být také béžová a světle plavá. Měla by být rovnoměrná, s lehkým stínováním na bocích. Každopádně však musí být jasný rozdíl mezi základní barvou těla a odznaky siamské kočky.
Odznaky se nalézají na obličeji, na uších, na končetinách a na ocase. Jejich barva je tmavě hnědá – seal point. Za chyby, které znamenají neudělení chovatelského certifikátu, se považuje například nedostatečný kontrast podkladu se znaky či bílé skvrny. Jiná barva očí než modrá je jasným důvodem k diskvalifikaci.
Typické zbarvení siamek, takzvaný akromelanismus, zapříčiňuje recesivní alela, která patří do albinotické série barev. Jedná se tedy o částečný albinismus, kdy je zbarvení zachováno zejména na koncových partiích těla.
Další uznaná zbarvení a odznaky:
- Modré
- Červené
- Lilové a kresba
- Bílá
Charakteristické vlastnosti
Někteří chovatelé tvrdí o siamských kočkách, že jsou vysoce inteligentní, ovšem jiní můžou namítat, že je to spíše jakási forma vychytralosti. Každý má v tomto případě trochu pravdu, a není tajemstvím, že jejich složité povahy jsou dány dlouhodobým stykem s člověkem. Paradoxně od něj kočka přebrala i některé zlozvyky. I proto se jim také někdy říká lidské kočky.
Jsou velmi upovídané a je jim v podstatě jedno, jestli je někdo poslouchá nebo ne, hlavně, když budou obklopeny lidskou společností. Hlas siamské kočky je sytý a vždy jím dokáže upozornit na některé své požadavky, nebo vyjádřit nesouhlas. Zvláště v období říje jsou příslušníci tohoto plemene slyšet na míle daleko.
Siamské kočky dokážou výborně odhadnout lidské nálady a přizpůsobit se jim. Když se jim zdáte příliš smutní, jsou schopny vás nečekaně rozveselit a dodat novou chuť do života. Dokážou se naučit neuvěřitelně vtipné kousky a doslova milují hru ve všech podobách. Dobře snáší také vodítko, takže se s nimi můžete vydat i na delší procházky, podobně jako se psem.
Březost, koťata
- Délka říje: 7-14 dní
- Délka březosti: cca 63 dní
- Počet koťat: 3-8
Výchova, péče
Pokud chcete doma krásnou a elegantní kočičí královnu, pořiďte si siamskou kočku. Není to ale obyčejná kočka a vyžaduje také neobyčejnou péči. Ta spočívá především v respektování jejích potřeb a její osobité povahy. Jestli se ale o siamskou kočku dobře postaráte, odvděčí se vám dvojnásobnou láskou a stane se ozdobou vaší domácnosti.
Srst siamské kočky je dost krátká, takže nevyžaduje zvláštní pečování. Bude stačit použití kartáče jen jednou za týden. Mnohem důležitější je kvalitní strava plná bílkovin, která je nutná ve větších dávkách. Nenechávejte siamskou kočku příliš dlouho o samotě, nesnáší ji právě nejlépe. Siamská kočka je vhodná i pro vnímavé začínající chovatele, její vrhy bývají velmi početné.
Tipy, zajímavosti
Vypráví se, že v některých tibetských chrámech žije kočka zvaná shi-mi, která vypadá jako siamská, ovšem má zcela černé odznaky. Údajně někdy také šilhá, neboť hlídá poklady buddhistických mnichů. Ti dostali tyto kočky podle legend jako dar bohů, proto ty jejich krásně modré oči, podobné blankytné barvě nebes.
Tip: Přečtěte si zajímavé informace i o ostatních kočičích rasách.
