Historie plemene
Většina teriérů, kteří obývali britské ostrovy, byla od počátku devatenáctého století zbarvena do přírodních odstínů, tedy do barvy hnědé a červené, případně černé s pálením, černé či šedavé. Tyto v podstatě nevýrazné barevné odchylky ovšem moc nevyhovovaly lovcům, kteří požadovali psy buď s příměsí bílé, nebo celého bílého zbarvení.
Od druhé poloviny 19. století tak započal v Pembrokeshiru na velšském území chov bílých psů, kteří byli využíváni k lovu lišek, později se označovali jako foxteriéři. Jednalo se o předchůdce současného sealyham teriéra, v jehož chovu se ale postupem času uplatnili také hrubosrstí baseti z Belgie, předci vendéeského hrubosrstého baseta, velškorgi, dandie, bulteriér, bretaňský baset a později také west highland white teriér a drsnosrstý foxteriér.
Poprvé na výstavě byl sealyham teriér představen v roce 1890. Postupně se z lovce stalo spíše společenské plemeno, vhodné i do menší domácnosti.
Stavba těla, popis
Tělo sealyham teriéra je střední délky, pružné, s rovným hřbetem a klenutými žebry. Hrudník těchto psů je široký a hluboký, zasahuje dost daleko mezi hrudní končetiny. Ty jsou krátké, ale silné a rovné, ramena jsou při pohledu zepředu v rovině s přiléhajícími lokty. Pánevní končetiny jsou o něco mohutnější a silnější, dobře zaúhlené, se silnými hlezny.
Hlava je lehce klenutá, široká mezi ušima, čelisti jsou rovné a silné. Nos je černý. Oči sealyham teriérů jsou zbarvené tmavě, dobře posazené, mají střední velikost. Okraje víček jsou charakteristické pigmentováním, to ale nemusí být u všech psů. Těm, kteří ho mají, dávají chovatelé obecně přednost.
Uši dosahují střední velikosti, jejich vrcholky jsou mírně zaoblené, přiléhají k lícím. Zuby tohoto plemene jsou velké a silné, pravidelného nůžkového skusu. Krk je přiměřeně dlouhý, silný a svalnatý. Tlapky mají kulatý tvar a vypadají jako kočičí, disponují ovšem silnými polštářky. Ocas bývá nasazený v rovině hřbetu a nesený směrem nahoru, přiměřeně se krátí. Srst těchto psů je dlouhá a tvrdě drátovitá, díky čemuž velice dobře odolává nástrahám klimatu. Podsada je velmi hustá.
- Kohoutková výška: do 32 cm
- Ideální tělesná hmotnost: 9 kg pes, 8,2 kg fena
Zbarvení
Zbarvení sealyham teriéra může být čistě bílé nebo bílé s hnědými, žlutými nebo modrými znaky, či s odznaky jezevčího zbarvení na hlavě a v oblasti uší. Výraznější černé tečkování je nežádoucím prvkem.
Charakteristické vlastnosti
Někteří jedinci plemene sealyham teriér se můžou projevovat svéhlavě a tvrdohlavě, je tedy důležité, aby byli vedeni pevnou rukou. Pak se z nich stanou výborní kamarádi pro celou rodinu. Navíc se budou projevovat veselostí a hravostí, kupříkladu se dokáží skvěle zabavit s míčkem nebo létajícím talířem.
Tito psi jsou vhodní k dětem, ale zase jen v případě, že na ně budou od mladého věku navyklí. Děti si musí dát vždy pozor, aby se nechovaly až příliš dotěrně nebo dokonce násilně, to se pak může sealyham teriér i ohnat.
Celkově jsou sealyham teriéři skvělými společníky a jejich věrnost vůči pánovi je pověstná. Někdy může být dokonce až na obtíž, ale nikoliv při správné výchově a výcviku. Vůči cizím lidem se tento psík chová kupodivu poměrně nevšímavě, neútočí, ani zbytečně neštěká.
Tip: Dopřejte svému čtyřnohému parťákovi tu nejlepší péči s přírodními veterinárními produkty od Energyvet.
Březost
- Délka březosti: cca 65 dní
- Počet štěňat: většinou 2-6
Výcvik, péče
Sealyhamský teriér požaduje hodně pohybu, ovšem bude mu stačit i menší prostor. Jeho výchova musí být důsledná, stejně jako pravidelná péče o srst. Tu byste měli pravidelně kartáčovat a pročesávat, ideálně pevnými kartáči, které dokážou pročísnout i hrubější chlupy. Rovněž se doporučuje její pravidelné zastřihování. Trimování je ovšem lepší ponechat na odborníkovi.
Využití plemene
Málokdo by to do něj řekl, ale dnes tak oblíbený pokojový psík sealyhamský teriér byl původně urputný lovec a norník. V současnosti se již ale na norování nehodí, i přesto, že si zachoval některé své lovecké pudy. V minulosti lovil lišky a naháněl jezevce, dnes již patří k rodinným psům, jejichž výskyt ovšem není až tak hojný.
Od devatenáctého století se sealyham teriér začal velmi výrazně uplatňovat na výstavách, kde udivoval svou krásou.
Zajímavost
Sealyham teriér byl v dřívějších dobách nazýván také Edwards Terrier, po chovateli, který se nejvíce zasloužil o vznik tohoto plemene, jistém kapitánu Edwardsovi.
Tip: vyberte si toho nejvhodnějšího parťáka pro vás a podívejte se i na ostatní plemena psů.
