Historie plemene
Rotvajleři pochází velmi pravděpodobně z oblasti jihoněmeckého Würtemberska, kde se nachází také město Rotweil, původně římská osada. Rotvajler je zřejmě potomkem místních dogovitých psů, které používali již staří Římané jako honácké psy při převádění velkých stád dobytka, ale také při svých bojových výpravách.
Psy tohoto typu pak můžeme najít na mnoha místech v Evropě, ještě v osmnáctém století byli známi pod pojmenováním „Bullenbeisser“, česky „býkohryz“, čímž byl vyjádřen vlastně i způsob práce se stády. Tato plemena dokázala usměrňovat jednotlivá zvířata kousáním do hlezen.
Ve Švýcarsku se z těchto plemen vyvinuly takové rasy jako bernský salašnický pes, velký švýcarský pes, appenzellský či entlebušský salašnický pes, za blízkého příbuzného můžeme považovat také boxera. Postupem času se z pravého honáka rotvajlera vyvinul spíše pes hlídací a služební.
Stavba těla, popis
Tělo rotvajlerů je středně velké, svalnaté, délka hřbetu převyšuje kohoutkovou velikost maximálně o 15 procent. Slabiny nejsou vtažené. Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu přímé, ne příliš blízko u sebe. Pánevní končetiny jsou také rovné, v postoji svírají stehna s kyčelními kostmi tupý úhel. Tlapy mají kulatý tvar, u pánevních končetin jsou o něco delší, disponují tvrdými polštářky.
Hlava těchto psů dosahuje střední velikosti a má velice dobře vyznačený stop. Nos je černý, stejně jako pysky, čelisti lze označit za velice mohutné a silné při skusu. Oči jsou středně velké, mají tvar mandle a tmavě hnědé zbarvení. Uši jsou středně velké, trojúhelníkové, postavené poměrně dost daleko od sebe. Zuby mají úplný nůžkový skus a jsou celkově silné.
Ocas rotvajlera je velmi krátký a kupírovaný, vidět je pouze jeden nebo dva obratle. Srst je středně dlouhá, dostatečně hustá, s nevystupující podsadou.
- Kohoutková velikost psa: 61-68 cm
- Kohoutková velikost feny: 56-63 cm
Zbarvení
Charakteristické zbarvení všech rotvajlerů je černé se žlutohnědým pálením, jakékoliv jiné barvy a znaky jsou považovány za nepřípustné.
Charakteristické vlastnosti
Možná trochu překvapivě se rotvajler řadí k poslušným a dobře ovladatelným psům. Ovšem při hlídání se může projevovat až agresivně, zvláště když se objeví narušitel nebo zloděj. Nedůvěra k cizím osobám je spíše výjimečná, ale může se vyskytnout. Rotvajleři dokážou řešit vtipně různé úkoly a lze je považovat za značně inteligentní.
Tito psi velmi dobře snáší děti, a pokud si na ně navyknou, tak je vroucně milují a jsou ochotni položit za ně život. Plemeno rotvajler je samozřejmě velice odvážné a sebejisté, někteří jedinci pak mohou být tak trochu dominantní k dalším psům.
Rovněž můžeme říct, že tito psi mají velikou sílu, zvláště pokud hovoříme o stisku čelistí. Ten je považován za jeden z nejsilnějších v celé psí říši. Vyznačují se také mocným štěkotem, který nahání strach i na dálku.
Březost
- Délka březosti: cca 65 dní
- Počet štěňat: většinou 2-6
Výcvik, péče
Vzhledem ke kvalitě srsti rotvajlerů není nutná nijak výjimečná péče, navíc je možné ponechat psa po celý rok ve venkovním výběhu, aniž byste se obávali prochladnutí. Výcvik je nutné vést zkušeným způsobem a je vhodný spíše pro pokročilé chovatele, kteří dokážou udržet tohoto psa na uzdě a vštípit mu dokonalou poslušnost. Pokud se to ale s těmito psy umí, bývají překvapivě ochotní a poslušní.
Nutné jsou každodenní delší procházky, stejně jako dostatečná fyzická zátěž, jedná se nejen o zvyšování kondice psa, ale také o prevenci kloubních onemocnění, která jsou u těchto velkých plemen poměrně častá.
Využití plemene
Využití rotvajlerů je velmi široké, jsou to psi vhodní pro celou rodinu, a tak o nich můžeme směle říct, že jsou rovněž vděčnými společníky. Na druhou stranu velmi kvalitně hlídají, nebo slouží nejrůznějším složkám jako výborní služební jedinci. V minulosti se používali zejména ke shánění dobytka, dnes je již toto využití skutečně spíše sporadické.
A možná se budete znovu divit, ale rotvajler dokáže udivovat také na psích výstavách.
Zajímavost
- Rotvajler byl rovněž bojovým psem, kterého využívaly jako doprovod římské legie. A při svých taženích zanechávaly některé jedince po celé Evropě, takže poměrně značné rozšíření tohoto plemene na sebe nenechalo dlouho čekat.
Tip: Podívejte se i na další rasy psů a najděte si toho nejlepšího psího parťáka pro vás.
