Rhodéský ridgeback: jihoafrický symbol zadrží i lva

Zdroj: Tatiana Katsai / 123RF.com

Reklama

Historie plemene

S hotentotskými psy, které chovali původní obyvatelé jižního cípu Afriky, se potkali první kolonisté z Nizozemí a Francie v roce 1562 a jejich první charakteristiku, coby „děsivých divokých psů“, podal již jistý Laurens van der Post. Ještě podrobnější vylíčení vzhledu těchto psů, společně s charakteristickým pruhem na hřbetě, přidal až skotský cestovatel a misionář Livingston. Ten procházel Afrikou v letech 1852-1856.

Další osadníci s sebou přivedli do Afriky bloodhoundy, teriéry, mastify a další plemena, která se pak začala nekontrolovatelně křížit s původními psy Hotentotů. Jejich potomci ovšem stále nesli svůj nezaměnitelný znak, tedy opačně rostoucí pruh srsti. K tomu se vyznačovali značnou houževnatostí, silou a vytrvalostí. A díky těmto kvalitám se rhodeští ridgebackové postupně prosadili jako psi vhodní k lovu na koních. S postupujícím časem se ovšem vyvinuli v plemeno společenské, které se používalo při lovu spíše výjimečně.

Stavba těla, popis

Tělo rhodéských ridgebacků se vyznačuje ne právě širokým hrudníkem, na druhou stranu ale mohutným hřbetem a svalnatými bedry. Hrudní končetiny jsou rovné, se silnými kostmi, kdy lokty těsně přiléhají k tělu. Pánevní končetiny mají kvalitní svaly a hluboké hlezny.

Hlava těchto psů je přiměřeně dlouhá, široká mezi ušima, v klidu je bez vrásek. Nos je zbarvený dle barvy srsti, bývá nejčastěji černý nebo hnědý. Oči jsou posazené středně daleko od sebe, jsou kulaté a jasně zářivé, s inteligentním výrazem. Uši bývají dost vysoko nasazené, střední velikosti, u kořene široké, postupně se zužují do tupé špice.

Zuby rhodéských ridgebacků jsou rovné a velmi silné, disponují dokonalým a úplným nůžkovým skusem v silných čelistech. Tlapy jsou kompaktní, s kvalitně vyklenutými články prstů, výrazně zakulacené. Mezi prsty a polštářky si můžete povšimnout srsti. Ocas je u kořene silný, nasazený poměrně nízko, ale postupně zatočený nad hřbet.

Srst je krátká a má hustou konzistenci, rovněž se vyznačuje zářivostí. Nikdy není zvlněná nebo hedvábná.

  • Kohoutková velikost psa: 63-68 cm
  • Kohoutková velikost feny: 61-66 cm

Zbarvení

Zbarvení rhodéského ridgebacka je světle zlaté či pšeničné, malé bílé odznaky na hrudi a na prstech jsou přípustné, nežádoucí je však až příliš velké množství bílých chlupů. Uši a čenichová partie mohou být zbarvené poněkud tmavěji než je tomu u zbytku těla.

Charakteristické vlastnosti

Rhodéský ridgeback je na svou velikost velice přátelským psem, který potřebuje mít blízký a pravidelný kontakt s člověkem. Jeho výchova ovšem musí být důsledná. K rodině, ve které žije, se tento pes chová velmi vstřícně a stává se jejím věrným členem. Navíc má srdce na svém místě a je hodně tolerantní. Rovněž k dětem je ohleduplný, ovšem pouze tehdy, pokud se k němu chovají s určitým respektem.

Vůči cizím lidem jsou tito ridgebackové poněkud nedůvěřiví, ale příliš se neprojevují štěkotem, snad pouze tehdy, když se děje něco mimořádného, nebo se objeví noční narušitel. Z toho vyplývá, že hovoříme o velice dobrém hlídacím psu, který ale dokáže respektovat další domácí zvířata, pokud je na ně navyklý již od mladého věku.

Někdy se mohou ridgebackové chovat dominantně vůči jiným psům, k fenám jsou většinou ohleduplnější. Stále disponují poměrně silným loveckým instinktem.

Zdroj: Olga Gorovenko / 123RF.com

Březost

  • Délka březosti: cca 65 dní
  • Počet štěňat: většinou 2-6

Výcvik, péče

Výcvik ridgebacků musí být pevný, ale ne zase příliš ostrý a tvrdý. Pokud svého psa povedete správně, odmění se vám láskou a věrností, ale také poslušností. Srst si nevyžaduje nijak zvláštní pozornost, stačí jen vyčesávání odumřelé kůže a kartáčování jednou za čas.

Pokud chcete, aby byl váš ridgeback klidný, dopřejte mu dostatek pohybu, například delší vycházky do přírody, nebo běh vedle kola.

Využití plemene

Při správném vedení a tréninku se z rhodéského ridgebacka stává skvělý záchranářský a služební pes, který vás přesvědčí svou odvahou a vytrvalostí za každých okolností. Síla a obratnost ho zase předurčují k soutěžím psí agility, či dokonce ke psím závodům na středně dlouhé a delší tratě.

Rhodéský ridgeback je stále skvělým lovcem, využívá se tak ovšem už spíše jen sporadicky. Je to skvělý naháněč i stopař.

Zajímavost

Tohle silné plemeno využívali již staří obyvatelé jižní Afriky, a to dokonce i k vystopování a zadržení lvů až do příchodu lovce, který již dokonal celé dílo. Rhodéským ridgebackům se tak začalo říkat také „lví psi“.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.