Historie plemene
S hotentotskými psy, které chovali původní obyvatelé jižního cípu Afriky, se potkali první kolonisté z Nizozemí a Francie v roce 1562 a jejich první charakteristiku, coby „děsivých divokých psů“, podal již jistý Laurens van der Post. Ještě podrobnější vylíčení vzhledu těchto psů, společně s charakteristickým pruhem na hřbetě, přidal až skotský cestovatel a misionář Livingston. Ten procházel Afrikou v letech 1852-1856.
Další osadníci s sebou přivedli do Afriky bloodhoundy, teriéry, mastify a další plemena, která se pak začala nekontrolovatelně křížit s původními psy Hotentotů. Jejich potomci ovšem stále nesli svůj nezaměnitelný znak, tedy opačně rostoucí pruh srsti. K tomu se vyznačovali značnou houževnatostí, silou a vytrvalostí. A díky těmto kvalitám se rhodeští ridgebackové postupně prosadili jako psi vhodní k lovu na koních. S postupujícím časem se ovšem vyvinuli v plemeno společenské, které se používalo při lovu spíše výjimečně.
Stavba těla, popis
Tělo rhodéských ridgebacků se vyznačuje ne právě širokým hrudníkem, na druhou stranu ale mohutným hřbetem a svalnatými bedry. Hrudní končetiny jsou rovné, se silnými kostmi, kdy lokty těsně přiléhají k tělu. Pánevní končetiny mají kvalitní svaly a hluboké hlezny.
Hlava těchto psů je přiměřeně dlouhá, široká mezi ušima, v klidu je bez vrásek. Nos je zbarvený dle barvy srsti, bývá nejčastěji černý nebo hnědý. Oči jsou posazené středně daleko od sebe, jsou kulaté a jasně zářivé, s inteligentním výrazem. Uši bývají dost vysoko nasazené, střední velikosti, u kořene široké, postupně se zužují do tupé špice.
Zuby rhodéských ridgebacků jsou rovné a velmi silné, disponují dokonalým a úplným nůžkovým skusem v silných čelistech. Tlapy jsou kompaktní, s kvalitně vyklenutými články prstů, výrazně zakulacené. Mezi prsty a polštářky si můžete povšimnout srsti. Ocas je u kořene silný, nasazený poměrně nízko, ale postupně zatočený nad hřbet.
Srst je krátká a má hustou konzistenci, rovněž se vyznačuje zářivostí. Nikdy není zvlněná nebo hedvábná.
- Kohoutková velikost psa: 63-68 cm
- Kohoutková velikost feny: 61-66 cm
Zbarvení
Zbarvení rhodéského ridgebacka je světle zlaté či pšeničné, malé bílé odznaky na hrudi a na prstech jsou přípustné, nežádoucí je však až příliš velké množství bílých chlupů. Uši a čenichová partie mohou být zbarvené poněkud tmavěji než je tomu u zbytku těla.
Charakteristické vlastnosti
Rhodéský ridgeback je na svou velikost velice přátelským psem, který potřebuje mít blízký a pravidelný kontakt s člověkem. Jeho výchova ovšem musí být důsledná. K rodině, ve které žije, se tento pes chová velmi vstřícně a stává se jejím věrným členem. Navíc má srdce na svém místě a je hodně tolerantní. Rovněž k dětem je ohleduplný, ovšem pouze tehdy, pokud se k němu chovají s určitým respektem.
Vůči cizím lidem jsou tito ridgebackové poněkud nedůvěřiví, ale příliš se neprojevují štěkotem, snad pouze tehdy, když se děje něco mimořádného, nebo se objeví noční narušitel. Z toho vyplývá, že hovoříme o velice dobrém hlídacím psu, který ale dokáže respektovat další domácí zvířata, pokud je na ně navyklý již od mladého věku.
Někdy se mohou ridgebackové chovat dominantně vůči jiným psům, k fenám jsou většinou ohleduplnější. Stále disponují poměrně silným loveckým instinktem.
Tip: Dopřejte vašim čtyřnohým parťákům kvalitní péči s přírodními produkty od Energyvet.
Březost
- Délka březosti: cca 65 dní
- Počet štěňat: většinou 2-6
Výcvik, péče
Výcvik ridgebacků musí být pevný, ale ne zase příliš ostrý a tvrdý. Pokud svého psa povedete správně, odmění se vám láskou a věrností, ale také poslušností. Srst si nevyžaduje nijak zvláštní pozornost, stačí jen vyčesávání odumřelé kůže a kartáčování jednou za čas.
Pokud chcete, aby byl váš rhodéský ridgeback klidný, dopřejte mu dostatek pohybu, například delší vycházky do přírody, nebo běh vedle kola.
Využití plemene
Při správném vedení a tréninku se z rhodéského ridgebacka stává skvělý záchranářský a služební pes, který vás přesvědčí svou odvahou a vytrvalostí za každých okolností. Síla a obratnost ho zase předurčují k soutěžím psí agility, či dokonce ke psím závodům na středně dlouhé a delší tratě.
Rhodéský ridgeback je stále skvělým lovcem, využívá se tak ovšem už spíše jen sporadicky. Je to skvělý naháněč i stopař.
Zajímavost
Tohle silné plemeno využívali již staří obyvatelé jižní Afriky, a to dokonce i k vystopování a zadržení lvů až do příchodu lovce, který již dokonal celé dílo. Rhodéským ridgebackům se tak začalo říkat také „lví psi“.
Tip: Podívejte se i na další psí plemena a vyberte si svého nejlepšího chlupáče pro život.
