Řasovník rozedraný je ryba
Řasovník rozedraný (Phycodurus eques) alias mořský dráček je záhadným živočichem temných moří. Soudě dle prvního dojmu, jen málokdo by řekl, že řasovník rozedraný je rybou. Patří do třídy paprskoploutvých a čeledi jehlovitých.
Chráněný mořský živočich
Podobného zařazení jsou i mořští koníci. Od řasovníka se však liší způsobem pohybu a taktéž schopností manipulace s ocasem. Pomocí něj se uchytává za mořské řasy či skály. Řasovník je oproti koníkům také o něco větší, dorůstá asi 20 až 24 cm. Mořský dráček se vyskytuje pouze u jižního a východního pobřeží Austrálie. Je velice citlivý na své prostředí a obecně se vyskytuje jen zřídka. Proto je pod přísnou ochranou zákona. V Austrálii je tento živočich velmi oblíbený. Stal se symbolem australského loďstva. Protože se zdržuje v hloubce asi 50 metrů, jedná se též o živočicha, který je často v kontaktu s potápěči.
Mořský dráček mění své barvy
Řasovníkovo tělo pokrývají dlouhé lalokovité výrůstky. Kupodivu slouží pouze k účelu ochrany – kamufláže. Díky nim tento tvor připomíná volně se vznášející řasu. Řasovníci mimo jiné dokáží měnit tělesné zbarvení. Tato schopnost ovšem závisí na věku, náladě či přijímané potravě. Obvykle je ale zbarven velmi pestře, a tak vyniká zejména v záři slunečních paprsků.
Mořský dráček se pohybuje pomocí dvou průhledných ploutviček. Nachází se na hřbetě krku a na zádech, blízko konce ocasu. Obvykle je obtížné ploutve spatřit. Řasovník s nimi totiž neustále kmitá. Jeho pohyb je celkově velmi pomalý, uplave asi 150 metrů za hodinu. A jak to vypadá s jídelníčkem? Řasovníci se živí planktonem a malými korýši. Potravu nasávají přes protáhlý trubkovitý nos.
Tančící svůdník, který se stará o vajíčka
Stejně jako u mořských koníků, i sameček řasovníka pečuje o vajíčka. Pářící akt začíná tanečkem, při němž oba jedinci napodobují pohyby toho druhého. Samička pak vypustí na samečkův ocas asi 250 růžových vajíček. Sameček je oplodní a vajíčka se přilepí na jeho speciální břišní vak. Tam pobývají asi 9 týdnů a nadále se vyvíjejí. Když se jikry přemění v potěr, nastává porod. Samec pomáhá svým potomkům na svět tak, že pohybuje ocasem a tře se o řasy a skály. Z původních vajíček však přežije pouhých 5% mláďat.
Tip: Další zajímavé mořské i suchozemské tvory najdete v rubrice živočichové.
