Historie plemene
Pyrenejský ovčák je nejzápadnější odnoží vývojové řady ovčáckých psů původem z Asie a její kořeny sahají až do Tibetu, k dnešnímu tibetskému teriérovi, který ovšem nemá s teriéry vývojově nic společného. Na Pyrenejském poloostrově se najde řada variant ovčáckého psa tohoto typu, ve Španělsku je například známý jako ovčák katalánský, v Portugalsku se mu zase říká Cao da Serra de Aires, ve Francii se vyskytuje ve dvou varietách, které se liší osrstěním.
Některé znaky ukazují na spřízněnost s původními evropskými ovčáky, dnes také známými jako ovčáci belgičtí. Jistá příbuznost se dá vysledovat také s maďarským mudi. V chovu se zřejmě určitým způsobem projevila také anglická kolie a další plemena francouzských ovčáckých psů.
Plemenný standard byl uznán v roce 1926 ve Francii a je platný v podstatě do dnešní doby. Až do 80. let minulého století bylo toto ovčácké plemeno rozšířeno téměř výhradně na území galského kohouta, dnes již patří k oblíbeným společenských plemenům na celém světě a několik chovů bychom našli také v ČR.
Stavba těla, popis
Tělo pyrenejského ovčáka působí suchým dojmem, má střední délku, poměrně zjevné jsou úzké slabiny. Končetiny jsou správně zaúhlené, svalnaté se zdvojenými spárky vzadu. Tlapy jsou rovněž suché, plochého tvaru, s tmavými polštářky a menšími drápy.
Hlava je přiměřeně vyvinutá, spíše plochá, s úzkou lebkou. Oči jsou tmavě zbarvené, jejich barva by měla vždy odpovídat také barvě srsti. U harlekýnů a šedých psů je povolenou také skelné neboli „světlé oko“. Uši nejsou právě nejdelší, přiléhají k hlavě a jejich posazení je dosti široké. Někdy mohou být vzpřímené.
Zuby jsou velké a silné s nůžkovým skusem.
Ocas tohoto ovčáckého plemene je poměrně nízko nasazený, se střední délkou, na konci hákovitě zahnutý, porostlý výraznou srstí. Srst je celkově dlouhá nebo polodlouhá, hustá, někdy má zvlněnou konzistenci. Na čenichových partiích vzniká charakteristický vous. Jsou známé dvě základní varianty, tedy s krátkými vousy v obličeji a s delšími obličejovými chlupy.
- Kohoutková výška psa rázu á poil long, tedy s dlouhými vousy: 40-50 cm, fena: 38-45 cm
- Kohoutková výška psa rázu á face rase: do 54 cm, fena- 40-52 cm
Zbarvení
- Sytě červené s černými chlupy či bez nich
- Harlekýn – různé barvy
- Čistě černá s bílými skvrnami nebo bez – poměrně vzácná varieta
- Melanž černých a bílých chlupů s bílými znaky
- Šedá – jen velmi sporadický výskyt
Charakteristické vlastnosti
Pyrenejský ovčák má velmi živou povahu, je chytrý a dobře se učí nové věci. Je vhodný také do bytu, lepší je ale přece jen život na dvorku a na zahradě a více prostoru pro pohyb. K majiteli se chová pes velmi přátelsky, stejně jako k dětem a dalším zvířatům v domě. Ale pozor, ne právě nejlépe snáší cizí lidi, ke kterým může být nedůvěřivý a dokonce i agresivní. Je to mimo jiné také dobrý hlídač.
Dostatek pohybu je u pyrenejského ovčáka nutný, vyžaduje neustávající aktivitu a nesnáší nudu. Někdy na vás může působit až humorně a šibalsky, především díky bystrému výrazu velkých očí. Je také třeba zajistit psovi dostatek práce, na kterou je zvyklý a má ji v podstatě ve své genové výbavě.
Pokud se vydáte s tímto ovčákem do přírody, nemusíte se obávat pronásledování zvěře, přesto, že má skvělý čich. Na podněty z divočiny je zvyklý reagovat s odstupem.
Březost
- Délka březosti: cca 65 dní
- Počet štěňat: 3-8
Výcvik, péče
Výcvik pyrenejského ovčáka musí být citlivý a zaměřený především na ukojení velkého temperamentu. Ocení rozhodně různé překážky, volnost a hodně pohybových aktivit.
Plemeno není až tolik náročné na péči, dalo by se nazvat odolným a přizpůsobivým. Ani o srst se nemusíte tolik starat, cílem je její přirozený vzhled. Bude stačit občasné pročesání, tedy asi jednou až dvakrát týdně. V čistotě je třeba udržovat obličejové vousy, ale také srst, která roste v uších. Ta se navíc zastřihuje.
Využití plemene
Pyrenejský ovčák je jako stvořený k soutěžím agility, pokud bude absolvovat pestrý a cílený sportovní výcvik, bude nejen šťastný, ale také brzy dosáhne skvělých výsledků. Původně se jednalo samozřejmě o plemeno ovčácké, k hlídání ovcí je ovšem v současnosti používán jen výjimečně.
Velice dobře se osvědčil také jako pracovní a záchranářský pes, který vždy svědomitě plní své úkoly.
Zajímavost
Ze dvou známých variet pyrenejského ovčáka se dá ta s krátkým vousem v obličeji považovat za poslušnější a také důvěřivější k lidem.
Pes se dostal do podvědomí chovatelů až po první světové válce, kde bojoval po boku francouzských důstojníků a velmi se osvědčil pro svou odvahu, vytrvalost, pracovitost a citlivou duši.
Tip: Prohlédnte si také ostatní plemena psů a vyberte si čtyřnohého parťáka do nepohody.
