Vorvaň není ryba
Živočich z řádu kytovců, který klame tělem. Vypadá totiž jako ryba, ale není to ryba je to vorvaň. Řadí se ovšem mezi placentální savce. Protože tráví celý život v oceánu, patří mezi savce extrémně přizpůsobené pohybu ve vodě. Aerodynamicky tvarované tělo se honosí vodorovnou ocasní ploutví. My ale víme, že se o ploutev nejedná. Jsou to pouze přeměněné zadní končetiny. Také se jako řádný savec musí jednou za čas nadechnout. Na hlavě má proto otvor, z něhož před nádechem vypouští páru tak silně, že je možné jej zaslechnout na míle daleko.
Délka a váha savce
Vorvaň je pokládán za jednoho z největších ozubených savců, který na naší planetě existuje. Průměrná délka ,,tohoto obra“ činí 15 – 20 metrů, ale byl nalezen i exemplář měřící 28 metrů a vážící 150 tun (čemuž odpovídá váha asi 38 hrochů). Tento živočich nás mimo jiné udivuje schopností potápět se až do 2500 metrů (zatímco lidský potápěč dosáhl nejvýše 330 metrů). Cesta do hlubin má taktéž jistý důvod. Vorvaň se rád potápí, neboť u dna nalézá své oblíbené pochoutky – krakatice. Vorvaň je největší savec na světě z řádu kytovců.
Využití spermacetu vorvaně
Zajímavostí těchto savců je i to, že téměř třetinu obrovitého těla tvoří hlava. Že by byl mozek stejně velký? Kdepak. Prostor hlavy je tvořen zvláštní olejovitou substancí zvanou spermacet. Každý vorvaň má přibližně 7 tun spermacetu, jenž zaplňuje rozlehlou dutinu nad horní čelistí. O tom, k čemu vorvani mají tento zvláštní bílý tuk, se dodnes spekuluje. Možná jim pomáhá vypořádat se se vztlakem, vznikajícím při hlubokých ponorech. Jiná teorie praví, že zlepšuje příjem echolokačních vln, které používají při lovu… Jasno ale máme v tom, na co se spermacet hodí nám, lidem. Jeho využití se najde kupříkladu ve farmacii. Velmi oblíbený je dokonce v kosmetice. Uplatnění našel i jako olej do hodinek nebo přísada do motorových olejů.
Ambra vorvaně je součástí voňavek
Nejen v hlavě, ale i ve střevech vorvaně nalezneme leccos ke zkoumání. Třeba podivnou pevnou hmotu, které se říká ambra. Tvoří se v trávicím traktu a pravděpodobně vzniká při trávení velkých krakatic a jejich tuhých zobáků. Občas je vyloučena s trusem ven a plave na hladině jako tmavý koláč. Každý, kdo nalezne takto plovoucí ambru, zaplesá. Jedná se totiž o vysoce ceněnou přísadu do voňavek.
Tip: Navštivte rubriku živočichové a poznávejte zajímavé tvory a zvířata.
