Historie plemene
Orientální kočky byly vyšlechtěny ve Velké Británii a za samostatné plemeno byly uznány v roce 1974, a to ve stejném typologickém zařazení jako kočky siamské. Za krátkou dobu si tato kočka získala obdiv pro svou eleganci a chovatelé si ji velmi oblíbili. Ve Spojených státech amerických se nazývá foreign shorthair a má delší, štíhlejší tělo s protáhlým krkem a zásadní je zde elegantně a pružně působící figura.
Ještě před vypuknutím druhé světové války začal se šlechtěním těchto štíhlých koček německý profesor Thomas Schwangart. Podařilo se mu vyšlechtit modro-černou barevnou varietu, které se říkalo „egyptská“, za války byly ovšem jeho snahy zmařeny a tato forma orientální kočky zanikla.
Orientální kočky byly vyšlechtěné spojením siamek, což se projevilo hlavně v typu, a dalších krátkosrstých koček, které dodaly především barevné tóny. Ke standardizaci došlo v roce 1958 v Anglii. Na významné světové výstavě ve Velké Británii se tato krasavice objevila poprvé v roce 1979.
Stavba těla, popis
Orientální kočka má štíhlé, pružné a elegantní tělo a řadí se do skupiny krátkosrstých koček orientálního typu, se základní plnou barvou. Tělo je na jednu stranu jemné, rovněž ale dosahuje velmi dobrého osvalení. Hlava je středně velká, přiměřená k tělu. Nos je dlouhý a přímý.
Uši lze považovat za velké, na bázi jsou velmi široké, nahoře pak oble zašpičatělé. Oči orientálek jsou střední velikosti, nevystupují, ani nejsou výrazněji zapadlé. Jsou živé, olivově až zářivě zelené.
Končetiny vypadají stejně elegantně jako zbytek těla, jsou však dost pružné a svalnaté, dokážou překvapit rychlostí a výkonem. Na jejich konci můžete spatřit malé zakulacené tlapky. Ocas je dlouhý a tenký, postupně vybíhá do jemné špičky a vypadá trochu jako bič. Srst pak působí na první pohled velmi jemně až něžně. Hladce přiléhá k tělu a téměř u ní chybí podsada, vyznačuje se rovněž vysokým leskem.
Zbarvení
FIFe uznává v současnosti 198 barevných variant orientálních koček. Od roku 1991 mohou tyto variety získat na světových výstavách všechny tituly. V Anglii se ovšem variety tohoto plemene řadí oficiálně mezi kočky siamské. Základní barvy tedy jsou:
- Černá
- Hnědá
- Červená
- Liliově želvovinová
- Černě tečkovaná
Charakteristické vlastnosti
Orientální kočky jsou nesmírně čilé, přítulné, hravé a říká se o nich, že jsou i chytřejší a vynalézavější, pokud hovoříme o umění upoutat pozornost člověka. Někdy ale můžou být až tvrdohlavé a rafinované, dá se říct, že jsou tak trochu „vyčůrané“. Tyto hbité kočky velmi rády šplhají po čemkoliv. Jejich štíhlost a elegance nejlépe vynikají u temně černé varianty a také u ebenové – self black. Právě podle tmavé barvy ebenu byla orientální kočka pojmenována.
Ráda aportuje, ovšem jen do té doby než ji tato činnost začne nudit. V rodině si obvykle najde své oblíbence, kterým věnuje veškerou svou pozornost. Velice ráda se chová na klíně, ovšem vždy dá přednost vyhřátému pohodlnému pelíšku nebo peřině.
Toto plemeno si vyžaduje, někdy dokonce vynucuje, dostatek pozornosti svého chovatele a rodiny, často jsou jedinci orientálních koček žárliví. Tyto kočky jsou navíc velmi upovídané, v tomto směru budete v kočičím světě jen těžko hledat konkurenci.
Březost, koťata
- Délka říje: 7-14 dní
- Délka březosti: cca 65-70 dní
- Počet koťat: 3-7
Výchova, péče
Orientální kočku můžete poměrně snadno navyknout na vodítko a chodit s ní na procházky jako s pejskem. Budete ji tak mít mnohem více pod kontrolou. Někdy je trochu paličatá, ale zase dokáže naslouchat a je inteligentní, takže brzy pochopí, co se po ní chce. Pokud se nebude nudit, odmění se také větší poslušností.
Péče o srst není složitá, jen dejte pozor, aby nedošlo k podchlazení. Vzhledem k chybějící podsadě nesnáší orientální kočka příliš dobře nižší teploty. Doporučuje se chov více těchto jedinců, vyhnete se tak nebezpečí nudy a osamělosti, ke kterým má „orientálka“ značné sklony.
Tipy, zajímavosti
První standardizovanou barevnou variantou orientálních koček byla doutníkově hnědá, z čehož také vycházel anglický název havana. V současnosti je už ale známo více než 40 základních barevných podob a dá se předpokládat, že budou přibývat další.
Tip: Podívejte se také na ostatní plemena koček a vyberte si kočičího parťáka.
