Historie plemene
Vedle tradičních honičů se na konci 17. století začínali objevovat v závislosti na změnách lovných taktik psi nového typu, kterým se začalo říkat jednotně ohaři. Hlavním úkolem takových plemen je vyhledání zvěře a ohlášení nálezu lovci, nikoliv její štvání. V Německu se pak vyskytovali rovněž takzvaní staroněmečtí ohaři, jejichž vzhled byl ovšem až do poloviny 19. století podobný spíše bloodhoundovi.
Základ současným německým ohařům dalo spojení staroněmeckého typu se španělským ohařem bracce de punta, mimo jiné předchůdcem současných anglických pointerů. Poprvé byli tito psi představeni na hannoverské výstavě konané roku 1879 a klub německých chovatelů byl založen v roce 1891. Od tohoto roku se stává německý krátkosrstý ohař nejrozšířenějším všestranným ohařem chovaným na evropském území.
Stavba těla, popis
Tělo německých krátkosrstých ohařů se vyznačuje hlubokým hrudníkem, dobře klenutými žebry a lehce vtaženým břichem. Záď je mírně spáditá. Pánevní končetiny jsou široce nasazené se suše osvalenými stehny a hlezny, které se nevytáčí ani ven ani dovnitř. Hrudní končetiny mají ploše přiléhající lopatky, dlouhé pažní kosti a rovná předloktí.
Hlava je suchá, mírně klenutá, s čelní rýhou, která je nepříliš hluboká. Nosní hřbet je lehce zaoblený, s pozvolným stopem. Čenich lze označit za dost mohutný, spíše zakulaceného profilu. Oči těchto ohařů jsou střední velikosti, nevystupují, ani nejsou zapadlé. Barva je většinou tmavě hnědá až dočervena.
Uši jsou přiměřené délky, široce nasazené, jejich konečky jsou tupě zakončené. Zuby s nůžkovým skusem bývají velmi zdravé. Tlapy jsou uzavřené a pevné, se širokými tvary a dobře klenutými prsty. Polštářky jsou velice odolné a tuhé. Ocas nese tento ohař poměrně vysoko, krátí se o polovinu. Srst má krátkou a hustou konzistenci, přičemž na uších a hlavě je o něco kratší a méně hustá.
- Ideální kohoutková výška psa: 62-67 cm
- Ideální kohoutková výška feny: 58-63 cm
Zbarvení
- Hnědé s bílými stříkanými znaky
- Hnědé bez odznaků
- Tmavý bělouš s hnědou hlavou
- Světle hnědý bělouš s hnědou hlavou
- Černá barva
Charakteristické vlastnosti
Německý krátkosrstý ohař je známý pro svou odvahu, přitom ale klidnou a přátelskou povahu. Má velmi dobře vyvinuté lovecké pudy a to značí, že se dá použít k nejrůznějším loveckým účelům. Jeho všestrannost je obecně známou věcí a snad proto si ho oblíbilo tolik lovců, myslivců i obyčejných chovatelů a milovníků rodinných psů.
K rodině jsou němečtí ohaři vždy loajální, chovají se velice přítulně k pánovi, ale také k menším dětem. To ale nemusí vždy nutně platit v případě cizích návštěv. K nim se chovají většinou dost odtažitě, ne ale agresivně.
S ostatními zvířaty v domácnosti vychází tento lovecký pes dobře, ale musí být navyklý na jejich přítomnost již od raného věku, jinak by se mohl objevit přirozený instinkt k dávení menší zvěře.
Němečtí krátkosrstí ohaři patří k výtečným hlídačům, kteří spolehlivě ochrání váš majetek i rodinu před vetřelci. Je to zvíře společenské, proto vyžaduje neustálý kontakt s člověkem a také dostatek volného pohybu.
Březost
- Délka březosti: cca 65 dní
- Počet štěňat: 3-9
Výcvik, péče
Vzhledem k přirozené inteligenci není výcvik německého ohaře náročný. Velmi dobře poslouchá povely a není tvrdohlavý ani dominantní. Podpořte jeho hravost a učiňte výcvik co nejpestřejší, jakákoliv hračka a novinka dokáže tyto psy doslova nadchnout.
Dvakrát ročně, tedy na jaře a na podzim, dochází u německých krátkosrstých ohařů k výraznějšímu línání, je proto důležité vyčesávat starou odpadající srst. Jinak není péče o srst tolik náročná.
Ohaři vyžadují hodně volnosti a pohybu, proto neváhejte chodit často i na delší procházky do přírody. Na dvorku jim zajistěte dostatek rozptýlení a psích hraček.
Využití plemene
Již dlouhou dobu jsou němečtí krátkosrstí ohaři považováni za nejvšestrannější plemeno, pokud hovoříme o lovu nebo honu. Patří ale také ke vhodným rodinným plemenům, zvláště pro dobrou schopnost hlídat a v neposlední řadě pro značnou loajalitu ke svému pánovi.
Zajímavost
V Česku se první oficiálně zapsaný pes tohoto plemene objevil v roce 1930, kdy byl zapsán do plemenné knihy. O rok později, tudíž v roce 1931, byl založen také oficiální klub chovatelů s názvem Krátkosrstý ohař.
Tip: Máme pro vás připravena i jiná zajímavá psí plemena, stačí se porozhlédnout.
