Německý boxer: pravý psí atlet

Zdroj: Julian Popov / 123RF.com

Reklama

Historie plemene

Během 18. století se na území Evropy vyskytoval typ honáckého psa, někdy též používaného pro řeznické účely. Nejčastěji byl nazýván Bullenbeisser a sloužil jako pracovní plemeno při hlídání stád hovězího dobytka a při přesunech na jatka nebo na trhy. Postupně se zformoval v pozdější bouviery, bulmastify a samozřejmě také buldoky, což bylo dáno především rozdílností chovných krajin.

Německý boxer pochází z německých oblastí Bavorska, Bádenska a Würtemberska, jednalo se o potomky středověkých i starověkých bojových molossů asijského typu. Rovněž se dochovaly záznamy o molossech využívaných při gladiátorských hrách.

První boxeři byli představeni roku 1896, ovšem tehdy se příliš nepodobali dnešním psům a jejich hodně propracovanému vzhledu. Tehdejší jedinci byli především hrubšího ražení, menšího a podsaditějšího těla a jejich zbarvení bylo většinou bílé. Klub německých boxerů vydal v roce 1902 první standard tohoto plemene.

Stavba těla, popis

Tělo německého boxera se jeví jako kvadratické, má krátký hřbet a jasně vyznačenou kohoutkovou výšku. Samozřejmostí je velice dobré osvalení. Žebra jsou výrazně klenutá a celý trup vypadá atleticky. Pánevní končetiny jsou rovněž mohutně osvalené a disponují svalstvem, které je značně pevné. Hrudní končetiny jsou rovnoběžné a mají dostatečně silné kosti.

Hlava má proporční tvary, kdy mozkovna je hranatá a dost úzká. Jasně zřejmý je zde stop a mírné klenutí. Nos nespadá, ani není vmáčknutý. Obě čelisti jsou mohutné, přičemž spodní je stočená mírně nahoru, ale svou délkou nepřesahuje horní pysky a čelist.

Oči německého boxera jsou tmavé barvy a střední velikosti, nevystupují, ale napovídají značnou energii ukrývající se v těle. Vysoko posazené uši mají přiměřenou velikost a jsou poměrně daleko od sebe. V klidu splývají kolem tváře psa. Zuby vykazují silný a zdravý skus, spodní čelist přesahuje lehce přes horní.

Tlapy hrudních končetin jsou malé, zatímco u pánevních jsou o něco větší a výraznější. V obou případech se jedná o okrouhlý tvar. Ocas je nasazený poměrně vysoko a je typický kupírováním na krátko.

Srst přiléhá k tělu, je krátká a hladká.

  • Velikost psa v kohoutku: 57-65 cm
  • Velikost feny v kohoutku: 53-59 cm

Zbarvení

Zbarvení srsti německého boxera může být žluté nebo žíhané. Žlutá barva se pak vyskytuje v rozličných odstínech, až do červené s černou maskou. Bílé odznaky jsou u tohoto plemene povolené, pokud ale nepůsobí rušivým dojmem a nezasahují více než do třetiny plochy těla.

Charakteristické vlastnosti

Výčet kvalitních vlastností německého boxera je nemalý, tak začneme třeba jeho značnou inteligencí. Jinak je to pes hravý, přátelský, ale dokáže být i náležitě ostrý k vetřelcům či narušitelům. Někdy se o boxerech hovoří jako o psech bez nervů, jsou totiž nesmírně klidní a vyrovnaní. I proto jsou plemenem, které je odborníky nejvíce doporučováno do rodin s dětmi.

Boxeři bývají většinou své rodině zcela oddáni a položili by za ni vlastní život. Jejich odvaha je pro ně skutečně příslovečná, stejně jako pevný stisk. Když už se jednou boxer do čehokoliv zakousne, jen tak nepustí, podobně jako buldok. Agresivita nebo záludnost je u tohoto psa jen výjimečná, zvláště pak při špatném výcviku a zacházení. Pokud trénink nepodceníte, bude německý boxer kamarád i s ostatními domácími mazlíky.

Zdroj: Roman Chekhovskoy / 123RF.com

Březost

  • Délka březosti: cca 65 dní
  • Počet štěňat: 3-8

Výcvik, péče

Výcvik boxera musí být od mládí velice poctivý, chovatel by měl klást důraz na absolutní poslušnost, stejně jako rozvoj motoriky. Boxeři strašně rádi překonávají různé překážky a dají se vycvičit ve skutečné sportovce. Dostatek volného prostranství pro pohyb zde nesmí chybět!

O srst nemusíte tolik pečovat, zaměřte se na ni především v době línání a použijte gumový kartáč k vyčesání starých chlupů. Kontrolujte délku a stav drápků a udržujte je pokud možno co nejkratší, omezíte tím jejich deformace a nebezpečí poškrábání.

Využití plemene

Zpočátku byl německý boxer využíván především jako honácký pes při shánění dobytka, postupně ale také ve válce a jako pes služební. V současné době už převažuje využití tohoto plemene pro společenské účely a rodinu. Boxeři jsou považováni také za výtečné hlídače s ostrým štěkotem, kteří hlasitě vítají v podstatě každou návštěvu.

Pro své atletické schopnosti jsou boxeři vhodní rovněž pro soutěže agility.

Zajímavost

Mnoha chovateli a odborníky je za primárního předka německých boxerů považován brabantský býkohryz, který byl chován především pro lovecké účely. Dokázal se zakousnout do raněné zvěře a udržet ji až do příchodu pána. Cílem bylo vychovat psy s co nejširší tlamou a výrazně silným skusem.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.