Patří mezi největší suchozemské savce
S první velkou sněhovou nadílkou zavítejme na mrazivý sever, kde žije medvěd lední (Ursus maritimus). Tento druh medvěda je považován za třetí největší suchozemskou šelmu na světě. Pro jednoho je roztomilý, na druhého působí hrozivě. Za medvědem však nemusíte až na polární kruh. Stačí navštívit zoologickou zahradu v Praze či Brně.
Lední medvěd žije na polárním kruhu
Medvěd lední neboli medvěd polární má hustou bílou srst se žlutými odlesky. Ani sníh totiž není dokonale bílý. Medvěd tak lehce splyne se svým okolím. Toto maskování slouží jako ochrana před případnými predátory a pro usnadnění lovu. Nehostinné ledové pustiny Grónska, Severní Ameriky a Asie ledního medvěda rozhodně neodradily. Ba naopak. Byl schopen se na tyto podmínky adaptovat. Medvěd lední je silný a mrštný živočich. Dokáže se pohybovat pomalu i rychle, svůj krok přizpůsobit konkrétní potřebě. Dokáže běžet rychlostí až 40 km/hod. Medvědí srst je hustá. Díky ní může přečkat mrazy, které mnohdy šplhají až k nepříznivým -70°C. Teplotu v těle pomáhají zadržovat i osrstěné polštářky na tlapkách a silná vrstva podkožního tuku.
Šelma, která se živí zejména tuleni
Oblasti, v nichž medvěd žije, jsou po celý rok pokryty sněhem a ledem. I tak je ale schopen najít díru v ledu a ulovit kořist. Je výborným potápěčem, který je schopný vyvinout rychlost až 10 km/hod. Medvěd lední nejen loví, ale rád se také přiživí na mršinách. Obvyklou kořistí jsou mu tuleni. Je však schopen ulovit i menší savce. Medvěd polární je velmi vytrvalý, před tulení norou tak vydrží čekat i celé hodiny až dny.
Zároveň umí stopovat, takže za tuleni či jinou potravou cestuje celý život. Možná právě z těchto důvodů žije jako samotář. Není divu, že za svůj život procestuje až 260 000 km². Když vezmeme v potaz, že medvěd polární se obvykle dožívá 20 – 25 let, znamená to, že za jeden rok ujde neuvěřitelných 11 304 km². Medvěd dále vyhledává mrtvé a vyvržené velryby nebo mrože, na jejichž tělech se rád přiživí. S oblibou si však pochutná i na bobulích a další rostlinné stravě.
Rozmnožování a mláďata ledních medvědů
Ačkoliv se řadí mezi největší suchozemské savce (dosahuje hmotnosti kolem 600 kg), tak i on má své nepřátele. Predátoři číhají na každém kroku. Patří mezi ně především mroži či kosatky. Napadají nejen medvíďata, ale i dospělé medvědy. A jak je to s rozmnožováním medvědů ve volné přírodě a v zajetí? Medvěd polární dospívá přibližně ve 3 letech. Samec své stopařské schopnosti uplatňuje i při hledání vhodné partnerky.
Samička medvěda ledního je březí 8 měsíců. Po této době přivádí na svět 1 – 4 mláďata (nejčastěji 2). Roztomilé mládě se rodí do kruté polární zimy během podzimních a zimních měsíců. Přibližně dva měsíce žijí mláďata se svou matkou v noře (po narození vyžadují teplotu kolem 18 °C), tu později opouštějí, putují a učí se lovit. Se samicí jsou přibližně 2 – 3 roky, z čehož vyplývá, že samice má mláďata vždy až po dokončení tohoto cyklu. Mezi medvědími samci je o samice veden často nelítostný boj. Tento problém se však netýká zoologických zahrad, kde se lední medvědi rovněž bez problémů rozmnožují.
Tip: Přečtěte si také jak žije např. kudlanka nábožná, křeček polní a další živočichové.
