Manta atlantská: velkolepý kousek mezi parybami

Zdroj: Andrea Izzotti / 123RF.com

Reklama

Manta je největší rejnok na světě

Tak obrovská a přece tak klidná a mírumilovná. Manta atlantská (Manta birostris), zvaná též manta velká, je největším rejnokem na světě. Rozpětí křídlovitých prsních ploutví dosahuje až 7 metrů (běžně se hodnoty pohybují okolo 5 metrů).

Potravu manty tvoří plankton a ryby

Manta atlantská neobývá pouze vody Atlantského oceánu. Sídlí i v tropických oblastech Tichého a Indického oceánu. V mírném pásu se vyskytuje jen zřídka. Zdržuje se nejraději v pobřežních vodách, ale můžeme na ni narazit také u ústí řek či v mělkých zátokách. U pevniny a v blízkosti útesů totiž nachází dostatek potravy. Manty nejsou nijak nebezpečné. Živí se výhradně planktonem či malými rybkami a rybími larvami. Neopatrné potápěče ohrozí jen rejnokova obrovská a velmi silná křídla.

Zdroj: dmosreg / 123RF.com

Rejnok má zploštělé tělo a široká ústa

Řád rejnoků je řazen do třídy paryb. Kostra manty je proto, stejně jako kostra žraloka, pouze chrupavčitá. Manta disponuje velkou hlavou a širokými ústy. Při plavání je ponechává doširoka otevřená. Za pomoci dvou pohyblivých laloků po stranách úst si pak do chřtánu nahání vodu. Tu následně filtruje přes deset žaberních štěrbin na spodní straně těla. Tak získává z vody potravu a kyslík. Po stranách hlavy, vedle příústních laloků, je manta vybavena očima, které fungují nezávisle na sobě. Každým okem tedy může spatřit jinou část podmořského světa. Zploštělé tělo tohoto rejnoka je z vrchní strany černého zbarvení, povětšinou s bílými skvrnami na hlavě a koncích ploutví. Spodní strana je bílého odstínu. V podmořském světě existují i manty disponující pouze černým odstínem či naopak zcela bílí albíni. Jehlovitý ocas manty není příliš dlouhý a na rozdíl od většiny rejnoků není vybaven jedovatým hrotem. Zašpičatělými ploutvemi rejnok pohybuje většinou pomalu a klidně. V ohrožení ovšem vyvíjí až překvapivě velkou rychlost. Manty se často stávají obětí dravých kosatek či svých příbuzných, žraloků. Občas také zrychlí a skáčou až 2 metry nad vodu. Při pádu zpět pak velmi hlasitě pleskají o hladinu. Důvody těchto činů ovšem nejsou známy.

Manty žijí v symbióze s drobnými rybkami

Manty obrovské žijí převážně samotářsky. Občas se sdružují do hejn, v nichž se navzájem dorozumívají chroptivými zvuky. Obecně se manty setkávají pouze v období páření. Poté, co samec samičku oplodní, samice rodí jedno či dvě mláďata, která měří až 1,5 metru. Porod probíhá v mělkých vodách, kde pak mláďata několik let pobývají do doby, než se odváží vyrazit do hlubokých moří. Manty atlantské jsou často doprovázené malými rybkami, se kterými žijí v symbióze. Drobné ryby hledají úkryt pod jejími velkými křídly a na oplátku čistí rejnokovo tělo od řas a staré kůže. Potápěči jsou také často svědky situací, kdy se manta zastaví, mírně nakloní a doširoka rozevře ústa. Do úst následně vpluje množství malých ryb, které mantě vyčistí ústní dutinu. Manta je proto nechá bezpečně odplout.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.