Historie plemene
Leonberger je město, které leží v německém Württembersku a ve znaku má lva, což pravděpodobně inspirovalo radního Essiga k tomu, že se ve 40. letech 19. století pokusil vytvořit psí plemeno, které bude svým vzhledem připomínat právě krále zvířat. Jako základ mu posloužili potomci dvou bíle zbarvených novofoundlandských psů, jeden z nich měl černou hlavu, zatímco druhý žlutou.
Původ tohoto plemene lze ovšem hledat také mezi svatobernardskými psy, či mezi psy pyrenejského horského typu. Výsledek tehdejšího křížení byl skutečně impozantní a vznikl velice zajímavě zbarvený pes. Ještě za života radního Essiga se dokonce leonbergeři dostali až na královský dvůr.
Stavba těla, popis
Tělo leonbergera se vyznačuje tím, že délka je o něco výraznější než kohoutková velikost. Bederní partie jsou velice silné, záda mají tito psi hodně pevná. Hrudní končetiny jsou rovné, dobře osrstěné, s přiléhajícími lokty. Pánevní končetiny jsou mohutně svalnaté, jejich zakřivení do O nebo X je nežádoucí.
Lebka tohoto plemene je mírně klenutá, s mírným stopem a stejnoměrně širokým nosním hřbetem. Nos a pysky jsou temně černé. Oči jsou světle až tmavě hnědé, je zde vždy snaha o co nejtmavší zbarvení. Uši jsou vysoko nasazené, hladce přiléhají k hlavě, lze je označit za zavěšené.
Zuby disponují velkou silou a také pravidelným nůžkovým skusem. Tlapy jsou zavřené, spíše kulaté, nikoliv zaječí, s prsty, které jsou propojené jakoby plovacími blánami. Srst těchto psů je rovná, na krku a na hrudi pak vytváří hřívu. Je středně měkká až hrubá, dlouhá a přilehlá, má velmi kvalitní podsadu.
- Kohoutková velikost psa: 72-80 cm
- Kohoutková velikost feny: 65-75 cm
Zbarvení
Zbarvení leonbergera může být lví, zlaté až červenohnědé, s černou či tmavou maskou. Tmavá maska není nutností, je ale žádoucí.
Charakteristické vlastnosti
Pokud svého leonbergera dobře vychováte, budete vlastnit klidného a rozvážného jedince, bez jakýchkoliv známek agresivity vůči svému okolí. Je-li to ovšem nutné, dokáže se chovat jako pravý hlídač a neohrožený strážce. Vzhledem ke své velikosti a hutnému štěkotu z něj tedy může jít klidně i strach.
Po většinu času je to ale pes mírný, po svých předcích zdědil lásku k dětem, především pak ale k vodě a vodním hrám všeho druhu. Rovněž se může pochlubit vysokou odolností vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. Za svého pána i jeho rodinu by bez mrknutí oka položil i život.
Tito psi nejsou až tak obratní, ale přesto si velmi rádi hrají a pohyb jim není cizí. Na zahradě se budou cítit skvěle, dlouhé vycházky přírodou nejsou až takovou nutností.
Březost
- Délka březosti: cca 65 dní
- Počet štěňat: většinou 2-6
Výcvik, péče
Srst nevyžaduje náročnou péči, nicméně je nutné pravidelně vyčesávat zbytky, má totiž poměrně blízko k plstnatění. Pokud leonbergeři línají, pouští hned celé chomáčky, které se dají poměrně snadno také trhat rukama, a možná dokonce lépe než vyčesáváním.
U tohoto plemene se praktikuje poněkud jiný typ výcviku, ovšem to nijak nesnižuje jeho dobrou ovladatelnost. Dobře rozumí pokynům a povelům a rychle chápe, co má vlastně učinit.
Využití plemene
Plemeno leonberger je hlavně kamarádem pro rodinu a ideálním psem na zahradu, k většímu domu. Potřebuje trochu více pohybu a prostoru a do bytu se tolik nehodí. A zapomeňte také na soutěžení v agility sportech, v tomto směru je tak trochu neohrabané. Avšak vše nahrazuje svou hravostí v rodinném kruhu, jedná se o velkého psa, který se doslova ideálně hodí i k menším dětem. A ty ho budou skutečně milovat.
Zajímavost
K pánovi jsou leonbergeři velice citliví, až tak, že dokážou vycítit jeho náladu a tak trochu ji přejmout na svá bedra. Pokud budete smutní, bude smutný i váš pes a naopak. A podobné je to také v případě, že leonberger vycítí, že se blíží nějaké nebezpečí, tehdy pro vás bude tou nejlepší oporou.
Tip: Pokukujete spíše po nějakém menším psíkovi do bytu? Navštivte naši rubriku psí plemena a vyberte si.
