Největší vačnatec na světě
Klokan rudý (Macropus rufus), při své výšce dvou metrů (3 m i s ocasem) a 90 kilogramech je známý jako největší žijící vačnatec. Přízvisko rudý získal dle zrzavého zbarvení samců. Samice jsou menšího vzrůstu a jejich hustá srst je šedivá.
Ocas slouží k udržení rovnováhy
Přední končetiny klokana jsou drobné a zakrnělé. Naopak zadní nohy bývají mohutné, uzpůsobené skokům. Zmíněný živočich dokáže vyvinout rychlost až 70 kilometrů v hodině, přičemž klokaní skoky přesahují délku 10 metrů. Klokani bez problémů překonávají ploty vysoké 2 – 3 metry. Zajímavostí je také skutečnost týkající se přímé úměry – čím rychleji klokan skáče, tím méně energie spotřebovává. Klokanům slouží mohutný ocas jako opora k udržení rovnováhy.
Savci, kteří žijí pouze v Austrálii
Klokan rudý je endemitní druh. Vyskytuje se tedy pouze v jediné oblasti na Zemi, a to v Austrálii. Zdržuje se v pouštích a suchých oblastech v centru australského kontinentu. Teplota v těchto místech dosahuje běžně až 40°C. Klokani se ve vedrech ochlazují zrychleným dýcháním a olizováním předních končetin. Během parného dne pak nevyvíjejí pokud možno žádnou aktivitu. S hledáním potravy začínají až večer a této činnosti se věnují také přes noc či brzy k ránu. Klokani jsou přísní býložravci. Spásají trávu a okusují keře a jiné rostliny. Pokud se jim podaří najít a spořádat dostatečné množství šťavnaté zeleně, vydrží i měsíce bez vody.
Mládě klokana se vyvíjí ve vaku
Vačnatci patří mezi řád z třídy savců. Charakteristickým znakem vačnatců je vývin mláděte ve vaku a také fakt, že nemají placentu. Právě proto je zárodek v matce nedostatečně vyživován. Samice je březí kolem 30 dnů. Mládě se rodí jako časné embryo o velikosti 2 cm. Zárodku líže matka cestičku pomocí srsti. Embryo se proto musí dostat od vagíny do matčina vaku bez jakékoli cizí pomoci. Při tomto putování se zárodek řídí pouze čichem. Už zde tedy probíhá selekce, při níž přežijí jen silní jedinci. Embryo se ve vaku přisaje k jedné ze dvou mléčných bradavek. Bradavka se zduří v tlamě zárodku, který od ní nemůže odpadnout. Vývin mláděte se ve vaku dokončuje zhruba 2 – 3 měsíce. Jedinec z vaku vylézá stále častěji, později se schovává jen v případě ohrožení. Samec se na výchově mláďat nijak nepodílí.
Nepřítelem klokanů je pes dingo
Klokani jsou společenská zvířata. Žijí ve skupinách čítajících průměrně asi 10 jedinců. Smečku vede největší samec. S ostatními samci hlídá své samičky. Při odhánění cizích samců dochází často k soubojům. Protivníci spolu bojují či se vzájemně kopou, přičemž se opírají o ocas. Mezi jiné nepřátele klokanů patří snad jen pes dingo. Jeho přítomnost klokani ve skupinách ohlašují silným dupáním do země.
Klokani patří mezi býložravce
Navzdory tomu, že původní Australané – Aboridžinci měli klokany v úctě (klokan je nejčastěji zobrazovaným zvířetem na jeskynních freskách), dnešní farmáři se k němu nehlásí. Klokani konkurují jejich dobytku a spásají mu trávu. Farmářům navíc destruují ploty. Klokani jsou často považováni za škůdce, a tak se stává, že jsou stříleni nejen pro tyto činy, ale i pro maso a kožich. Přesto jsou považováni za běžný druh a jejich populace čítá asi 10 milionů jedinců.
Tip: Další zajímavé tvory najdete v rubrice živočichové.
