Klíště: krvežíznivý parazit, který to umí roztočit!

Zdroj: Arpad Radoczy / 123RF.com

Reklama

Klíšťata mají příústní orgány

Klíště (Ixodes ricinus) je malý parazit z kmene členovců, nejpočetnější skupiny živočichů vůbec. Spadá do kmene klepítkatců. Klepítkatci jsou živočichové, u nichž se kusadla nenosí. V módě jsou totiž příústní orgány – klepítka (chelicery) a makadla (pedipalpy).
Klíště se také řadí do skupiny roztočů. Co s nimi má společného? Charakteristickým znakem této skupiny je, na rozdíl od ostatních členovců, skutečnost, že nemají rozlišenou hlavu, hruď a zadeček. Takové jednotné uspořádání těla se nazývá idiosoma.

Malý parazit, který pije krev

Roztoči mají i srostlá klepítka. Jsou přeměněna na bodavě sací ústrojí – hypostom. Hypostom je navíc vybaven háčky. Klíštěte si díky drobné velikosti 0,2 – 4 milimetrů nemusíme na první pohled všimnout. Často si jej naopak povšimneme, až to malý parazit pěkně ,,roztočí“ a dostane se člověku tzv. ,,pod kůži“. Nasátá samička může díky pružné tkáni, jež tvoří tělo klíštěte, měřit až 1 centimetr. Tělo samečků je pokryto tzv. hrudním štítkem, a proto se příliš zvětšovat nemohou. Samičky mají tento štítek asi o polovinu menší.

Klíště se vyskytuje tam, kde je vlhkost

Klíště sídlí v listnatých lesích. Obývá i rozmanité louky, pastviny a křoviny. Rozhodujícím faktorem pro život tohoto tvora je vlhkost. Proto se drží spíše u země. Na těle klíštěte se vyskytují termoreceptory, které reagují na teplo. Aby poznalo teplokrevného živočicha, přisálo se a pěkně nakrmilo, musí se dotyčná oběť o klíště otřít. Klíšťata neparazitují jen na lidech. Nepohrdnou savci, ptáky či plazy. V neposlední řadě si smlsnou i na obratlovcích. V momentě, kdy klíště najde svého hostitele, trvá přibližně 4 hodiny, než se přisaje. Do rány pak vpouští své sliny s enzymem ixodinem. Tato látka slouží jako anestetikum a navíc zabraňuje srážení krve.

Zdroj: lightpoet / 123RF.com

Vývoj a příjem potravy

Klíště je pěkný pijan. Jen co je pravda! A začíná s tím vskutku brzy! Klíště prochází nepřímým vývinem. Z oplozeného vajíčka se líhne larva, která disponuje pouze třemi páry končetin. Larva parazituje především na menších hlodavcích. Aby se mohla přeměnit v další stádium, nymfu, musí sát přinejmenším 3-5 dnů. Nymfa pak vlastní čtyři páry nožiček a musí opět několik dnů sát, aby se proměnila v dospělého jedince. Samičky klíšťat pak hledají třetího hostitele. Třetí sání trvá přibližně 7 dní a až poté je samička schopna naklást vajíčka.

Klíšťová encefalitida a borelióza

Pozor na ně! Klíšťata mohou být přenašeči různých onemocnění. Nejčastěji se jedná o virus klíšťové encefalitidy a bakterie Limenské boreliózy. Tyto nemoci přenáší klíště na člověka především z drobných savců, na nichž parazitovalo dříve. K infekci dochází, až když klíště saje více než 24 hodin. Proti klíšťové encefalitidě neboli zánětu mozkových blan se můžeme bránit očkováním. Proti borelióze však ještě vakcína vyvinuta nebyla. Včasnou desinfekcí rány zničíme i nebezpečné bakterie. V jiném případě může dojít k infekci, která se projevuje červeným zarudnutím s bílým středem v místě kousnutí. Je proto nutné začít okamžitě s léčbou antibiotiky.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.