Karelský medvědí pes: rád dřímá ve sněhové peřině

Zdroj: Hanna CHAIKO / 123RF.com

Reklama

Historie plemene

Podle pojmenování karelského medvědího psa by se zdálo, že je to výhradně lovecký specialista, ovšem podobně jako ostatní špicové ze severu je plemenem daleko univerzálnějším. Dokáže se bez bázně a hany postavit medvědovi, stejně dobře se pak uplatňuje při lovu losů, pernaté zvěře, nebo při práci se stády. Rovněž byl a stále je, i když sporadicky, využíván jako tažný, saňový pes.

Oblastí, kde toto plemeno vzniklo, je Karelie, která se rozkládá mezi Bílým mořem, Ladožským a Oněžským jezerem. Obdobou karelského medvědího psa je karelofinská lajka v sousední oblasti Ruska, či norský a švédský losí pes ve Skandinávii.

V současné době je sice tohle plemeno využíváno při lovu, ale stále více převažuje jeho postavení jako domácího, rodinného a společenského plemene, které se vyznačuje určitou mírou ostražitosti vůči svému okolí, a také k neznámým lidem.

Stavba těla, popis

Tělo karelského medvědího psa je kompaktní a hřbet je kvalitně osvalený, břicho lehce vtažené. Hlava je širší v čelní partii a na lících, má tvar zaobleného klínu a jemně vyznačený stop. Oči jsou spíše menší velikosti a mají hnědé zbarvení, jejich výraz lze označit za velice temperamentní až plamenný.

Uši jsou vzpřímené, směřují mírně do stran a mají střední velikost. Na konečcích jsou zaoblené. Krk je svalnatý, středně dlouhý, klenutý a krytý poměrně hustou srstí.

Hrudní končetiny jsou rovné, s lehce skloněným zápěstím, u pánevních končetin jsou dobře viditelná kolena směřující přímo vpřed. Díky silné srsti působí stehna obou párů končetin mohutněji než ve skutečnosti jsou. Tlapy mají tito psi poměrně silné a vysoké. Ocas se dá označit za středně dlouhý, většinou bývá výrazně zatočený nad hřbetem a tento znak je žádoucí.

Srst karelského medvědího psa je rovná a lehce odstávající, její podsada dosahuje vysoké hustoty, ale také jemnosti. Na hřbetu, krku a zadní partii stehen je srst delší. Je charakteristická samočisticí schopností.

  • Kohoutková velikost psa: 54-60 cm
  • Kohoutková velikost feny: 50-55 cm

Zbarvení

Nejčastěji hovoříme u těchto psů o černém zbarvení, ideálně pak lehce nahnědlém, nebo matném, s bílými znaky nebo skvrnami na krku, hlavě, hrudi, nohách a břichu.

Charakteristické vlastnosti

Karelský medvědí pes je nesmírně odvážný a samostatný, dokáže sám řešit problémy při lovu a dokonce se nebojí ani riskovat vlastní život, pokud cítí, že jeho pán je v ohrožení. Jeho orientační smysl je na vysoké úrovni a doslova miluje aportování. Na svého pána jsou tito psi často až fixovaní.

Karelští psi jsou temperamentní i vytrvalí lovci, ale také skvělí hlídači a jejich přirozená nedůvěra ke všemu cizímu z nich činí skutečně ostražité plemeno, které se dokáže ozvat velmi silným štěkotem a zahnat vetřelce. I přes nedůvěru k cizím osobám je karelský medvědí pes neagresivní, a pokud hovoříme o rodině a zvláště dětech, tak ty opravdu miluje. Rovněž není problém ani přítomnost dalších domácích zvířat, včetně koček, je ale nezbytně nutné tyto psy navykat již od věku štěněte. Přece jen se jedná o lovecké plemeno s určitými pudy.

Zdroj: patatran / 123RF.com

Březost

  • Délka březosti: cca 65 dní
  • Počet štěňat: většinou 2-6

Výcvik, péče

Kromě období línání, které u těchto psů přichází dvakrát do roka, není třeba zvláštní péče o srst. Karelští psi jsou také nenároční na stravu a jejich denní příděly jsou paradoxně malé. Nevyžadují ani zvláštní prostory a dokážou se přizpůsobit i menšímu výběhu a jediné, co jim může činit potíže, je až příliš malý prostor a především pak nepřítomnost pána a jeho rodiny.

Nezbytností je ovšem dost prostoru na pohybové aktivity a samozřejmě pobyt v přírodě a na čerstvém vzduchu.

Využití plemene

Díky svému vrozenému temperamentu a dalším kvalitám jsou karelští medvědí psi využíváni i při soutěžích agility, canicrossu či dogtrekingu, dobře se hodí pro kynologické sporty. Rovněž se uplatňují jako služební psi u záchranářských jednotek.

Zajímavost

Kotec není právě vhodným obydlím karelského medvědího psa, a většinou v něm tráví jen minimum času, nejraději pak přespává venku, v zimě milují spánek ve sněhu. Zajímavostí je nesporně také fakt, že plemeno nemá tak výrazný pach jako většina ostatních psích plemen.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.