Ježura australská: samotář s bodlinami

Zdroj: Paul Looyen / 123RF.com

Reklama

Ježura je bodlinatý tvor z Austrálie

Neexistuje moc živočichů, kteří by se vyznačovali bodlinami na těle. Do této kategorie spadá ježek, se kterým se často setkáte venku za letních a podzimních večerů. Možná jste spatřili i dikobraze – například v některé české zoologické zahradě. Dalším ze zástupců takto bodlinatých zvířat je ježura australská (Tachyglossus aculeatus) z čeledi ježurovitých.

Dlouhý jazyk používá k lovení potravy

Ježura australská pochází z Austrálie. Ve volné přírodě ji potkáte také na území Nové Guinei. Zpočátku byly ježury loveny tamními domorodými kmeny. Dnes patří spíše k vyhledávané potravě lišek, ptáků nebo psů, a to navzdory svým bodlinám. Ježura australská se vyskytuje v nížinách, stepích a řidších lesích, kde se běžně živí drobným hmyzem (mravenci a žížalami). Lov jí velmi usnadňuje dlouhý jazyk. Protože nemá zuby, potravu před konzumací drtí svými rohovitými čelistmi.

Zdroj: 22tamiflu / 123RF.com

Ježury se živí hmyzem, který vyhrabou

Ježura obvykle dosahuje velikosti kolem 40 centimetrů. Má podlouhlý čenich a mohutné tělo. V dospělosti se její váha pohybuje mezi 2 – 5 kilogramy, a to v závislosti na mnoha faktorech – pohlaví či oblasti, ve které žije. Ježura australská má malé oči, které jsou méně vyvinuté. Co je na tomto živočichovi zajímavého? Samozřejmě, že její dlouhé ostny. Ty mohou dosahovat délky až 5 centimetrů. Tyto ostny nahrazují běžné osrstění, které se nachází na kůži jiných savců. I ony však mají původ v chlupech. Jen díky vysokému obsahu keratinu vypadají takto. Mezi nimi však můžeme pozorovat i klasické měkké chlupy, které ježuře poskytují izolaci před nepříznivým počasím. Zbarvení ježury australské je velmi rozmanité, závislé na podmínkách, ve kterých žije. Většinou nabývá krémového či hnědého odstínu. Protože ježury často loví i žížaly a hmyz žijící v zemi, jsou jejich tlapky opatřeny krátkými, ale silnými drápy. Umožňují rychlé a pohodlné hrabání. Tuto vlastnost pak ježury uplatňují i v péči o mláďata.

Mají na břiše vak, ve kterém nosí vajíčka

Ježury australské jsou obvykle samotářky. Svůj režim běžně přizpůsobují podmínkám okolí. Nedokážou regulovat tělesnou teplotu. To znamená, že nejsou schopny zrychlit dýchání či se potit. Běžně se pohybují za dne. V horkém letním počasí však během dne odpočívají a do pohybu se dávají až večer se soumrakem či v noci. Samička ježury australské je obvykle březí od 3 týdnů do 1 měsíce. Ježura je vejcorodý živočich, který svá vejce přenáší až do vylíhnutí ve vaku na břiše. Poté jej uloží do nory, kterou si vyhrabe během březosti. Ježury australské se ve volné přírodě dožívají věku až 45 let. Svá mláďata na svět přivádějí jednou za dva roky, někdy až jednou za šest let. Od roku 2006 se ježura australská nechová v žádné české zoologické zahradě.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.