Jezevčík: nejoblíbenější psík nejen v Česku

Zdroj: masarik512 / 123RF.com

Reklama

Historie plemene

Jezevčíci patří k vůbec nejrozšířenějším plemenům po celém světě, jsou potomky dávných keltských psů. Tělesná stavba jezevčíků byla postupem času upravována šlechtěním a pečlivým chovatelským výběrem, aby odpovídala specializovanému loveckému využití, tedy práci v zemi neboli norování.

Jezevčík má hodně společného s britským teriérem, i když nízkonohých loveckých psů se využívalo dle dochovaných ilustrací již ve starém Egyptě. Ovšem jezevčíci, jak je známe dnes, se podobně jako ostrovní teriéři nebo francouzští baseti zformovali do dnešní podoby až s rozvojem chovu drobné zvěře, což bylo v 18. století.

V současnosti rozlišují chovatelé tři základní velikostní rázy a v každém z nich pak ještě další varianty srsti. Jezevčík dnes není jen výborným lovcem, ale také veselým společníkem. Mnoho lidí si pořizuje tyto vitální psy pouze pro radost, i přes určitou tvrdohlavost, která se u nich traduje.

Stavba těla, popis

Tělo jezevčíka je nízké a dlouhé, hrudní koš je oválný a břicho mírně vtažené. Záda jsou široká a okrouhlá. Hrudní končetiny mají silné kosti a přiléhají k žebrům, jsou pevně osvalené, zápěstí jsou blíže než ramenní klouby. Pánevní končetiny disponují silnými stehny a širokými koleny, hlezna lze označit za široká a vyčnívající, zánártí je dlouhé a pohyblivé. Při pohledu zezadu jsou zadní běhy rovné.

Hlava je delší, souměrně se zužuje směrem k nosu, čelo je téměř klenuté, beze stopu. Oči jsou střední velikosti, šikmo položené, s jasným, živým a přátelským výrazem. Zbarvení očí je nejčastěji zářivě červenavé, černohnědé nebo hnědé. Uši jsou nesené vysoko, jejich velikost je přiměřená a jsou značně pohyblivé.

Zuby jezevčíků jsou silné, s nůžkovým či klešťovým skusem. Krk je charakteristicky dlouhý a silně osvalený, hrdě nesený, kdy šíje je lehce klenutá.

Tlapy jsou uzavřené, se silnými polštářky a krátkými drápky. Ocas mají jezevčíci nasazený v pokračování páteřní partie, přitom nemá zřetelné zahnutí. Podle srsti se rozdělují tyto rázy jezevčíků:

  • Krátkosrstý ráz
  • Dlouhosrstý ráz
  • Drsnosrstý ráz
  • Normální ráz
  • Trpasličí ráz

Hmotnost jezevčíků se pohybuje od cca 5 kilogramů u trpasličích variant až do 13 kilogramů u větších rázů tohoto plemene.

Zbarvení

Zbarvení je určeno právě rázem. Krátkosrstí jezevčíci jsou zbarveni jednobarevně – červeně, červenožlutě, pískově, dále dvoubarevně – černě, hnědě, šedě či bíle, vždy s rezavým či hnědým pálením. Možností je také skvrnitost.

Charakteristické vlastnosti

Jezevčík je psem velice hravým a přátelským, ale platí to pouze v případě, že jste se mu dostatečně věnovali od mládí. Pokud byla výchova trochu zanedbaná, může se ze psa stát tvrdohlavec. Tvrdohlavost jezevčíků je ovšem vyvážená inteligencí, věrností a přátelskou povahou, jsou to navíc výborní hlídači.

Z původního lovce zvěře v norách se postupně vyvinul spíše společník pro člověka a rodinu. Dokáže velmi dobře pochopit povely a rád se učí nové věci. Jezevčík je ale rovněž odvážný, což se projevuje při střežení pozemku. Svým ostrým štěkotem umí zahnat drzé vetřelce.

Mezi největší záliby jezevčíků patří aportování, plavání, hrabání a samozřejmě také prolézání různých úzkých prostorů, případně rovnou nor. Velký zájem projevují o různé druhy her a rozhodně nechybí na některých soutěžích agility. Toto plemeno patří nepochybně k nejoblíbenějším na celém světě, a to platí i pro Česko, kde doslova zdomácnělo.

Zdroj: Eha Davidson / 123RF.com

Březost

  • Délka březosti: cca 65 dní
  • Počet štěňat: 3-12

Výcvik, péče

Výcvik musí být důsledný, právě pro častou tvrdohlavost jezevčíků. Nejnáročnější jsou zřejmě drsnosrstí jezevčíci, kteří dělají čest svému jménu a jsou skutečně dost „drsní“. Pro udržení pevného svalstva potřebuje jezevčík pravidelný pohyb a trénink.

Nejvíce péče vyžaduje srst dlouhosrstých a hladkosrstých jezevčíků, kde se můžou tvořit chuchvalce. Ty je dobré vždy co nejdříve rozčesat. K tomu patří také péče o uši, které mají tendenci být znečištěné, a čištění prostorů mezi drápky.

A na co si dát při chovu jezevčíků největší pozor? Zřejmě na nadváhu, která hrozí bez výjimky u všech variant těchto psů. Proto by nemělo být podávané nadbytečné množství stravy, nebo krmení, které není nutričně vyvážené. Jezevčíci vám rovněž mohou velmi snadno „upláchnout“, není od věci obehnat váš pozemek kvalitním oplocením.

Využití plemene

Každý ví, že jezevčíci byli a stále ještě jsou výtečnými lovci, především pokud hovoříme o takzvaném norování. Při této technice je jezevčík vypuštěn například za liškou nebo jezevcem do nory. Cílem lovců je vyhnat lovené zvíře z nory a k tomu je jezevčík se svým ostrým štěkotem a neohrožeností jako stvořený.

Současná doba již má na jezevčíky poněkud jiné nároky a ti se stávají milými společníky v rodinách, výtečně ohlídají dům i zahradu.

Zajímavost

Jezevčík jako takový byl v Česku téměř neznámou až do roku 1937, kdy byl vyčleněn jako samostatná skupina ze skupiny norníků a byl založen klub pěstitelů jezevčíků.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.