Jepice: životem za pár hodin

Zdroj: Valerii Kirsanov / 123RF.com

Reklama

Jepice jsou nejstarší hmyz

Řád jepic je fylogeneticky nejstarším řádem hmyzu. Jepice měly dost času na to, aby se přizpůsobily četným druhům prostředí a současně rozšířily jepičí rodiny po celém světě. Dnes čítáme asi na 2500 druhů jepic. Vyskytují se především v oblasti stojatých či tekoucích vod. Ale nejen tam. Je možné na ně narazit i v lesích nebo na loukách.

Křídla a oči jepice

Jepice (Ephemeroptera) má složené oči, rýhou rozdělené na dvě poloviny. Jepičí křídla připomínají tvar trojúhelníku a jsou hustě protkána žilnatinou. Obecně se tento živočišný druh rodí s jedním či dvěma páry křídel, přičemž druhý pár je pak výrazně menší. Křídla jsou většinou čirá, ovšem vyskytují se i druhy s kouřovými či hnědými. Jepice svá křídla skládá kolmo na tělo (pro říši hmyzu je typické skládání křídel naplocho či střechovitým způsobem). Na konci zadečku se nachází dva dlouhé štěty a jeden paštět. Paštět může být u některých druhů zakrnělý. Samečci disponují výrazně dlouhými předními končetinami, kterými si přidržují samičku při páření.

Dva způsoby rozmnožování jepic

Rozmnožování je vlastně jediná starost dospělých jepic. Dospělci, jak je známo, žijí pouze několik hodin či dní, dokud nedojde ke spáření. V této době vůbec nepřijímají potravu. Žijí ze zásob, které si nashromáždili jako larvy. Dospělci dokonce nemají vyvinuté ústní ústrojí. Rozmnožování probíhá pohlavně, a to dvěma způsoby. V prvním případě se spojí dva jedinci. Ve druhém samečci utváří roj. Samičky prolétávají skrze něj a během letu jsou oplozovány. Některé druhy jsou schopné i partenogenetického (nepohlavního) rozmnožování, kdy se nymfy líhnou z neoplozených vajíček.

Zdroj: Evgenii Zadiraka / 123RF.com

Najády žijí roky ve vodě

Samičky produkují 300 – 9000 vajíček. Povětšinou je kladou do vodního prostředí. Při kladení se potápí či do vody noří jen oblast zadečku a svá vajíčka lepí na rostliny či kameny u dna. Jepice jsou v tomto ohledu velice specializované – vajíčka často situují na jeden typ podkladu, na jednu specifickou rostlinu nebo kámen. Pokud tento podklad zmizí, vyhynou i dané jepice. Z vajíček se postupně líhnou nymfy, které se nazývají najády. Žijí ve vodě, kde se vyvíjejí až několik let. Nymfy jsou vybaveny kousacím ústním ústrojím, a proto se živí řasami nebo detritem. Po stranách těla lze spatřit speciální dýchací ústrojí, takzvané tracheální žábry. Stejně jako dospělci mají dva štěty a jeden paštět. Když larvy nashromáždí dostatek zásob, vylezou na souš. Nymfy z jedné sady vajíček obvykle vylézají najednou. Na souši jim vyschne kutikula. Ta náhle praská a z larvy vylézají dospělé jepice s křídly. Občas se mezi larválním stádiem a dospělcem vyskytne zvláštní stádium, které se nazývá subimago, což je v říši hmyzu raritou. Subimago je druh již okřídlené larvy, která je schopna letu a rozmnožování. Typické jsou pro ni křídla tmavého zbarvení, kratší štěty a několikaminutový život.

Krátký život dospělého hmyzu

Vědci přikládají jepicím důležitý přínos v oblasti vědy, a to zejména z ekologického hlediska. Jepice jsou oblíbenou potravou ryb. I proto jsou využívány pro studium vodních ekosystémů. Jepičí život by se dal označit mnohem více za krátkou návštěvu na Zemi. Alespoň nám, lidem, to tak může připadat. A tak jepicím nezbývá nic jiného než se řídit známým rčením: „Žij naplno, protože nevíš, co bude zítra.“ Zítřek už může být totiž tím posledním.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.