Japonský bobtail: pravé asijské plemeno

Zdroj: veloliza / 123RF.com

Reklama

Historie plemene

V Japonsku je toto plemeno známé již několik staletí, hovoří se dokonce o více než jednom tisíciletí, a svědčí o tom především velké množství obrazů a dalších uměleckých děl v mnoha místech této země. Tak například v chrámu Gotokuji v Tokiu se nachází skupina obrazů s japonským bobtailem „v hlavní roli“.

Jako samostatné plemeno byl japonský bobtail vyšlechtěn až roku 1968, kdy bylo několik základních jedinců dovezeno na území USA. Zde bylo také uznáno oficiálně roku 1976. Organizací FIFe byl japonský bobtail uznán i přes svůj starobylý původ až v roce 1998. Byly povoleny všechny barevné varianty, kromě těch s odznaky, habešské barvy a stříbrného zbarvení.

Stavba těla, popis

Japonský bobtail se řadí k velké skupině plemen krátkosrstých koček střední velikosti. Tělo je protáhlé, štíhlé a elegantní, s velmi dobře vyvinutým svalstvem. Zadní nohy jsou výrazně delší než přední, charakteristikou číslo jedna je pak ocas, který vytváří dojem chumáčku či bambule. Je to způsobeno tím, že je stočený do klubíčka a chybí mu několik obratlů.

Hlava působí jako delší, má jemně řezané rysy, přesto je tvarovaná do téměř dokonale rovnoramenného trojúhelníku. Obloukové linie jsou mírné, lícní kosti vysoké. Nos je dlouhý, s dobře značenými liniemi. Uši jsou větší a vzpřímené, vyznačují se posazením daleko od sebe a pravoúhlým umístěním vhledem k lebce. V klidu mohou působit dojmem, že se lehce naklání směrem dopředu.

Oči japonského bobtaila zaujmou velikostí a oválným tvarem, ale také neustálou pozorností a jasností. Co se týče jejich barvy, ta by měla korespondovat s barvou srsti. Povolené barvy jsou modrá, oranžová a nestejné zbarvení kombinace modré a oranžové. Z profilu působí oči skutečně japonským vzezřením a dodávají jim tak oproti jiným plemenům orientálního typu skutečně asijský vzhled.

Srst je krátká a má měkce příjemnou strukturu, bez výraznější podsady. Nos a polštářky tlapek by měly být harmonické s barvou srsti.

  • Váha dospělého jedince: 2-4 kilogramy
  • Krátký ocas dosahuje maximální délky 8 cm

Zbarvení

Varianta Mi-Ke je nejoblíbenější, u dvou a tříbarevných koček může převažovat černá, bílá i červená, přednost se ovšem dává výrazným kresbám s jasnými a kontrastujícími tóny. Jsou povolena skoro všechna zbarvení srsti, s výjimkou habešského a siamského typu.

  • Převažující černá
  • Převažující bílá
  • Převažující červená
  • Mi-Ke – černá, červená a bílá – někdy též „želvovinová“

Charakteristické vlastnosti

Zdroj: OLga Voznesenskaia / 123RF.com

Japonský bobtail je kočka přítulná, ale také velice temperamentní, a když má dostatek podnětů, velmi ráda si hraje a různě dovádí. Často nechybí ani vtipné kousky a mnoho důkazů inteligence. Přátelsky se projevuje také něžným hlasem, kterým nejen zdraví svého pána, ale také ukazuje, že je spokojená nebo dokonce šťastná.

S ostatními zvířaty se snáší japonský bobtail relativně dobře, záleží ale na zvyku. Jedná se o velice společenské a v podstatě rodinné plemeno, které dobře vychází s dětmi a ty si ho rovněž brzy zamilují. Snad jen pozor na cenný nábytek a další choulostivé součásti domácnosti. Raději zajistěte této hravé kočce dostatek hraček, aby se nenudila.

Březost, koťata

  • Délka říje: 7-14 dní
  • Délka březosti: cca 63 dní
  • Počet koťat: 3-8

Výchova, péče

O japonském bobtailovi se říká, že nelíná, ale přece jen občas nějakou srst pouští. Není to ale skoro znát. Postačí pročesání srsti jednou až dvakrát za týden a provádět kontrolu délky chlupů u svinutého ocasu. Kontrola drápků je nutná jen v případě, že nemá váš chovaný jedinec možnost volného pohybu po překážkách.

Právě umělé překážky a šplhadla mohou být u této kočky dobrou náhražkou volného pohybu venku. Ale přece jen bude lepší ji občas vypustit a umožnit venčení na vzduchu a v přírodě, nechat ji pořádně proběhnout a zaskotačit si.

Tipy, zajímavosti

  • V Japonsku a některých dalších asijských zemích je tomuto plemenu přisuzována doslova magická moc a lidé se zde domnívají, že přináší do domácnosti štěstí, mír a přátelství.
  • Krátký ocas způsobuje recesivní gen, který odpovídá za menší počet ocasních obratlů.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.