Italský corso pes – cane corso: gladiátor i rodinný přítel

Zdroj: Halina Yakushevich / 123RF.com

Reklama

Historie plemene

Zpočátku byl cane corso neboli italský corso pes využíván jako pes válečný a gladiátorský, ale po zničení Říma se z něj stával stále více lovec. O něco později už sloužil také k hlídání. Postupně se plemeno dokázalo prosadit po celém Apeninském poloostrově, stalo se zde velice oblíbeným.

S přicházející industrializací a používáním nových zemědělských metod již neměl chov plemene cane corso takový význam a plemeno téměř vyhynulo. Naštěstí ho zachránil Francesco Ballotta a Antonio Morsiani, kteří obnovili chovný program, konkrétně to bylo roku 1978. Z počátečních 19 psů, které nalezli, se postupně rozšířili znovu v Itálii a následně také do jiných koutů Evropy.

Ke standardizaci plemene došlo poprvé v roce 1987 a v roce 2007 bylo uznáno mezinárodní chovatelskou organizací FCI. Také v Česku vznikl klub chovatelů, roku 1996.

Stavba těla, popis

Cane corso má silný trup a svalnatý hřbet, který vytváří velice rovnou linii. Hluboký hrudník se přibližuje až k loktům. Přední i zadní končetiny se vyznačují kvalitním svalstvem, přední jsou o něco menší a mají tlapky jako u kočky, zatímco zadní jsou celkově kompaktnější.

Hlava je široká, s typickými znaky molossů, s tlamou hranatých proporcí. Čelisti jsou u tohoto plemene velmi dobře vyvinuté. Horní pysk kryje dolní. Čenich je výrazně tmavý a vyznačuje se charakteristicky otevřenými nozdry. Oči italského corsa mají tvar oválu, jejich barva je vždy určována barvou srsti, nicméně se očekává co nejtmavší. Uši disponují tvarem trojúhelníku a jsou svěšené po stranách hlavy. Krk je silný a kvalitně osvalený, dá se považovat za proporční prodloužení trupu, který je kompletně dobře stavěný.

Srst cane corsa je krátká a hustá, při dobrém světle se pěkně leskne. Tito psi se dožívají většinou kolem 10 let, ale může to být klidně i 12 a více.

  • Kohoutková velikost psa: 61-68 cm
  • Kohoutková velikost feny: 58-63 cm
  • Hmotnost psů se pohybuje v rozmezí 35 až 50 kilogramů.

Zbarvení

Zbarvení srsti italského corsa může být šedé, černé, břidlicové, plavé, jelení, světle šedé, červené, žíhané nebo žluté. U plemen se žlutým, červeným a žíhaným zbarvením je charakteristická tmavá maska na tlamě.

Charakteristické vlastnosti

Cane corso ohlídá váš dům a ubrání vás v každé situaci, hovoříme o celé lidské rodině, ve které žije. Není to však agresivní a útočný pes. Celkově o tomto plemenu můžeme říct, že je nebojácné, sebevědomé a také hodně inteligentní. K dětem má vstřícný vztah, ale musí na ně být navyknuté.

Italský corso miluje kontakt s člověkem, jinak řečeno, vždy se rád přitulí ke svému páníčkovi nebo jinému členu rodiny. S dalšími zvířaty v domě dokáže velmi dobře vycházet, ale i zde je třeba kontakt už od věku štěněte. Cane corso je vysoce ostražitý při hlídání, ale jakmile si na novou návštěvu zvykne, chová se k ní kamarádsky.

Zdroj: vvvita / 123RF.com

Březost

  • Délka březosti: cca 65 dní
  • Počet štěňat: většinou 2-6

Výcvik, péče

Výchova italského corsa musí být důsledná, nikoliv ale přehnaně tvrdá, pak vás bude pes pěkně poslouchat. Hlavně v nejmladším věku je důležité, aby se psi stýkali s dalšími doma chovanými zvířaty a se všemi dětmi v lidské domácnosti. Přirozeně se dokážou podřídit hlavě rodiny.

Cane corso má krátkou srst, které se nemusíte až tolik věnovat, spíše je důležité pravidelně prohlížet povislé uši, které jsou náchylné na záněty. Dostatek pohybu musí být, a nejlepší formou jsou bezesporu přírodní procházky. Na rodinu svého pána si tito psi často zvyknou natolik, že jim činí potíže být o samotě, stejně tak jim nesvědčí pobyt venku v chladném období roku.

Využití plemene

Plemeno cane corso, italský corso, je nejvíce využíváno jako pes společenský, ale také služební, zejména pak u policie nebo horské služby. Rovněž se počítá k velice dobrým psům loveckým, jeho stopařské schopnosti jsou značně vyvinuté. A nemůžeme opomenout ani velký přínos při hlídání majetku. Naopak se tito psi příliš nehodí pro psí soutěže.

Zajímavost

O plemenu italský corso se ví, že bojovalo v arénách gladiátorů, a to i se šelmami jako jsou medvědi, ale jinak se o historii vlastně neví skoro nic. Tedy alespoň o samotném původu psa a jeho příchodu na Apeninský poloostrov.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.