Historie plemene
Islandský ovčák se řadí mezi severské špice a v minulosti byl využíván zejména podle místních poměrů a loveckých potřeb. Například to bylo k tažení saní, nebo k práci se stády ovcí, či dokonce sobů. V přírodních podmínkách Islandu měl tento pes lovecké příležitosti omezené pouze na setkání s medvědem nebo liškou, proto se z něj postupně stal spíše honácký pes, který pracoval u stád, podobně jako třeba švédský vallhund nebo finský laponský ovčák.
Stavba těla, popis
Tělo islandského ovčáka má tvar obdélníku, na svou velikost je poměrně silné stavby, ovšem ne hrubé. Hlava je mezi ušima dost široká, dalo by se říct, že je klenutá a má jasně vyjádřený stop. Oči jsou střední velikosti a mají tvar mandle, jejich barva je tmavá, s výjimkou světlých psů, výraz očí je živý, inteligentní a neohrožený.
Uši těchto psů jsou pevně vzpřímené, tvaru trojúhelníku, v nasazení široké a velmi pohyblivé. Zuby disponují nůžkovým skusem. Krk islandského ovčáka má střední délku, je hodně silný a dobře klenutý.
Hrudní končetiny jsou rovné a svalnaté, podobně je to také se zadními běhy, které jsou ale o něco užší ve spodní části. Tlapy jsou oválného tvaru, mají sevřené prsty a dobře vyvinuté polštářky. Toto plemeno se může pyšnit skutečně charakteristickým ocasem, který je výrazně stočený směrem nad hřbet a má skutečně husté osrstění.
Srst je krátká na hlavě, na uších a na přední části končetin, na krku je středně dlouhá, podobně jako na hrudi, v kohoutku, na zádi a v oblasti ocasu, kterou jsme již zmínili. Rovněž se vyznačuje silnou podsadou.
- Kohoutková velikost psa: 42-48 cm
- Kohoutková velikost feny: 37-44 cm
- Tito psi se dožívají věku až 15 let
Zbarvení
Povoleny jsou všechny barvy a preferuje se převažující jedna barva. Žádaná je bílá lysinka v partiích hrudi, na špičce ocasu, na končetinách a na tlapkách.
Charakteristické vlastnosti
Islandský ovčák je svou povahou veselý, živý a přátelský, vypadá, jako by se neustále usmíval a byl nadmíru spokojený. Je ale také nesmírně odvážný, vytrvalý, spolehlivý při práci. O tomto plemenu můžeme směle říct, že doslova miluje jakoukoliv formu pohybu a jeho temperament je na psa zvyklého na nehostinné podmínky skutečně překvapivý.
Existují dvě základní formy tohoto plemene, tedy středně dlouhosrstý a dlouhosrstý islandský ovčák, u obou variet ovšem nechybí značná odolnost proti nepřízni drsných klimatických podmínek Islandu.
Islandští ovčáci milují svou lidskou rodinu a jsou skvělými kamarády pro malé děti. Ty si je záhy velice oblíbí, neboť je budou bavit rozmarnými kousky a svou přirozenou veselostí. S dalšími zvířaty, která se vyskytují ve vaší domácnosti, dokážou dobře vyjít a mají rádi všechny druhy kontaktu. Není to příliš dobrý hlídač, návštěvy vždy uvítá vstřícným zaštěkáním a rozhodně se neprojevuje agresivně.
Březost
- Délka březosti: cca 65 dní
- Počet štěňat: většinou 2-6
Výcvik, péče
Základem péče o islandského ovčáka je hodně pohybu a aktivit a také časté vycházky. Co se týče srsti, ta nevyžaduje příliš kartáčování a vyčesávání, snad jen v období výrazného línání. Celkově se jedná o velmi zdravé plemeno, které nemá žádné genetické vady, a proto je jeho chov usnadněn. Není to ale pes pro každého.
Využití plemene
Islandský ovčák je a byl využíván především ke shánění stád, v současnosti se řadí také k rodinným psům, kteří mají rádi děti a všechny radovánky na dvorku i na zahradě. V poměrně dávné minulosti byl pravděpodobně používán také k lovu, ovšem spíše sporadicky, než bylo zjištěno, že se k této práci až tak moc nehodí.
Zajímavost
Toto vzácné plemeno, které jen tak nepotkáte, bylo na počátku 20. století takřka vyhubeno, když na Islandu vypukla epidemie tasemnic a také psinky. I díky této situaci byl později vydán zákaz chovu těchto psů na Islandu, který platí dodnes, to ovšem nezastavilo chovatele. S islandským ovčákem se tak můžete setkat stále častěji, zdá se, že jeho popularita v Evropě i USA roste.
Tip: V kategorii plemena psů na vás čekají další zajímavá, menší i větší psí plemena.
