Historie plemene
Irský vlkodav je největším a zároveň nejvyšším plemenem mezi všemi psími plemeny. Když se díky vojenským tažením dostal roku 393 našeho letopočtu do Říma, všichni na něj pohlíželi s velkým podivením a úžasem, protože v kohoutku měřil téměř celý jeden metr a jeho váha dosahovala úctyhodných 70 kilogramů.
V oblasti Irska byli tito psi využíváni k lovu vlků a podobně jako blízký příbuzný skotský jelení pes k lovu vysoké a kanců. V Římě pak postupně nahradili molossy, zápasnické psy v arénách.
Ovšem nejen v Anglii a v Irsku patřili tito psi k panovnickému dvoru, velké počty maleb z období baroka a renesance dokazují, že byli používáni také k lovu medvědů a dalších šelem již v tehdejších dobách. I přes určitý zájem chovatelů se toto plemeno ocitlo až na pokraji vyhynutí a jen díky úsilí kapitána Grahama bylo koncem 19. století zachráněno a postupně regenerováno.
Stavba těla, popis
Tělo irského vlkodava dosahuje značné velikosti a disponuje velice kvalitním osvalením. Břicho je u těchto psů přiměřeně vtažené. Hlava je dlouhá, s čelními lehce klenutými kostmi, s malým stopem a dlouhou čenichovou partií. Oči mají tmavé zbarvení. Uši jsou malé, nesené podobně jako u greyhounda.
Zuby mají nůžkový skus, ovšem je přípustný i klešťový. Krk dosahuje rovněž značné délky a je dobře obalený svalstvem. Hrudní končetiny jsou silné a rovné, mají dobře stavěné lokty. Pánevní končetiny vykazují svalnatá stehna, silné a dlouhé bérce. Tlapy jsou svou velikostí přiměřené k tělu.
Ocas irských vlkodavů je dlouhý a mírně zatočený, s dobrým osrstěním. Srst je drsná a tvrdá na těle, nohách a hlavě, v oblasti očí a spodní části čelisti má zvláště tuhou konzistenci.
Zbarvení
- Šedé
- Žíhané
- Černé
- Červené, čistě bílé, plavé
- Nebo různé barvy známé u skotského jeleního psa
Charakteristické vlastnosti
Přes svou značnou velikost je irský vlkodav příjemným, milým a kamarádským psem, který má rád nejen lidskou společnost, ale také dobře vychází s ostatními psy. Jedná se o velmi zdatného lovce, který je dobrý ve stopování, ale nemá až tak kvalitní čich. Loveckou charakteristikou je také lovení zrakem, sighthound.
Pánovi i celé rodině je irský vlkodav věrným druhem, skvěle vychází také s dětmi. Neublíží jim ani tehdy, když ho už obtěžují. Je to skutečně veliký pes, ale dokáže se překvapivě dobře přizpůsobit také menším prostorům. Dokonce je možné chovat ho i v panelovém domě, samozřejmě s pravidelnými vycházkami, tohle plemeno totiž pohyb doslova vyžaduje.
Ve venkovním výběhu se z těchto psů stávají často skvělí hlídači, kteří se ale neprojevují agresivně, pouze zastrašují svou velikostí a silným štěkotem.
Březost
- Délka březosti: cca 65 dní
- Počet štěňat: většinou 3-6
Výcvik, péče
Irský vlkodav potřebuje hodně fyzických aktivit, což podporuje také jeho psychický stav, procházky jsou nutností, stejně jako překonávání terénních překážek. Zaměřte se v tomto případě na kvalitní a vyváženou stravu, díky které bude irský vlkodav přiměřeně růst. Nejvíce rostou tito psi od čtvrtého do sedmého měsíce života, potom se růst zpomalí. Dospělosti dosahují psi asi ve třech letech, feny zhruba o jeden rok dříve.
Rovněž je třeba omezit lovecké pudy, pokud chováte toto plemeno jako rodinného psa. Socializace a navykání na další chovaná zvířata by měly probíhat již v raném věku štěněte.
Využití plemene
Již Keltové zřejmě využívali tyto psy pro válečné účely, kdy byli určeni pro shazování jezdců z koní. Často byli jedinci zasíláni také jako dar významným osobnostem. Využití si našel irský vlkodav také při lovu šelem a větší zvěře, kdy využíval spíše svou sílu a dobrý zrak než čich.
Zajímavost
V 17. století, kdy byl již chov irských vlkodavů ohrožen, byl zakázán jejich vývoz z britských ostrovů. Tato krizová situace se pak opakovala ještě v 19. století, tehdy bylo plemeno zachráněno již zmiňovaným Grahamem.
Tip: Líbí se vám vlkodav, ale do bytu by se vám nevešel? Podívejte se i na ostatní psí plemena a vyberte si.
