Holandský ovčácký pudl: dětmi milovaný „huňáč“

Zdroj: Edwin Butter / 123RF.com

Reklama

Historie plemene

Nedochovaly se v podstatě žádné oficiální informace o tom, jak vzniklo plemeno holandský ovčácký pudl, nicméně se předpokládá, že jedním z hlavních předků byl německý ovčácký pudl, dnes již vymizelé plemeno. Za zemi původu je považováno Nizozemí, vzhledem k tomu, že se zde objevily první věrohodné zmínky v historických spisech.

V roce 1947 vznikl chovatelský klub plemene holandský ovčácký pudl a mezinárodní chovatelská organizace FCI ho uznala za samostatné plemeno roku 1971. Po druhé světové válce ale bylo téměř ztraceno, když opadl zájem v Holandsku i jinde ve světě. Chov se ale podařilo zachránit právě díky vzniku chovatelského klubu a v současnosti je na světě každoročně registrováno asi 300 vrhů těchto psů.

Stavba těla, popis

Tělo holandského ovčáckého pudla je menší velikosti, avšak zavalité a huňaté, kohoutková výška o něco přesahuje délku trupu. Celkově je stavba kostí lehká, což těmto psům umožňuje pružný pohyb a typický klus. Celé tělo je zakryto dlouhou a hustou srstí, to platí i pro končetiny.

Hlava tohoto pudla je poměrně objemná, ale způsobuje to hlavně značná vrstva osrstění. Oči jsou větší a zakulacené, ani nezapadají, ani nejsou vypouklé. Charakteristické pro ně je, že nejsou po straně hlavy, ale přímo v přední části, podobně jako u většiny dalších pudlů a podobných plemen. Uši visí podél lebky a jejich posazení je nízké, celkově jsou dost masivní.

Srst holandských ovčáckých pudlů se pyšní značnou hustotou a kvalitně vyvinutá je také její podsada. Při doteku působí srst drsně, vytváří vlnky. Krk mají tito psi svalnatý a krátký, ocas je výrazně osrstěný a nesený v klidu dolů, při vzrušení se napřimuje.

  • Kohoutková výška psa: 45-50 cm
  • Kohoutková výška feny: 42-45 cm
  • Váha dospělých psů: 25-33 kg

Zbarvení

Nejoblíbenější barvou pro holandského ovčáckého pudla je zřejmě modro-šedá s černými znaky, přípustná jsou ale všechna zbarvení.

Charakteristické vlastnosti

Holandský ovčácký pudl je známý skvělou schopností ohlídat majetek, je to stále pes, který si uchoval některé honácké pudy. Patří k těm nejostražitějším psím plemenům, s důrazným přístupem k vetřelcům, ovšem bez zbytečné agresivity. Můžeme říct, že tito psi jsou velmi kamarádští a milují celou rodinu svého pána, dokonce se velice dobře snáší s malými dětmi. A to je u těchto plemen spíše výjimečné. Hravost je pro ně naprosto příznačnou vlastností.

U těchto psů oceníte nejen jejich lásku k dětem, ale také bezproblémový přístup k dalším zvířatům, která chováte ve vaší domácnosti, dokonce tolerují ve své blízkosti i kočky, pokud jsou na ně navyklí. Navíc hovoříme o velmi chytrém a bystrém plemenu, jehož tvárnost při výcviku vám přinese potěšení.

Ke své lidské rodině dokážou holandští ovčáčtí pudlové velice úzce přilnout a při osamocení mohou strádat. Když ucítí, že je pán nebo člen rodiny v ohrožení, budou ho bránit s nečekanou odvahou.

Zdroj: Edwin Butter / 123RF.com

Březost

  • Délka březosti: cca 65 dní
  • Počet štěňat: většinou 2-6

Výcvik, péče

Srst holandského ovčáka má samočisticí schopnost, tudíž nevyžaduje koupání a mytí, snad jen po návratu z přírodní procházky v horším počasí. Kartáčování je ovšem nutné, a to alespoň jednou za týden, zejména proto, že u srsti se často tvoří chuchvalce. To ale neplatí pro mladé psy, u kterých dosud nebyla srst naplno vyvinuta.

Při výcviku a výchově jsou tito psi dobře přizpůsobiví a chápaví, rádi se učí a práce jim nečiní potíže, ale nutnou podmínkou je vždy dostatek pohybových aktivit. Neměli byste zanedbávat pravidelné přírodní dlouhé procházky, pak bude pes klidný a bez jakýchkoliv neduhů.

Využití plemene

Holandští ovčáčtí pudlové se řadí k pasteveckým psům, kteří jsou určeni k hlídání stád ovcí, stále více se ale prosazují jako lidští společníci. Nejvíce rozšíření jsou v Holandsku, ale i tady se najdou pouze nízké počty jedinců.

Zajímavost

  • Koupání plemene holandský ovčácký pudl je globální chovatelskou organizací zakázáno, povoluje se pouze v případě extrémního zašpinění psů. Je to dáno hlavně samočisticí schopností srsti, která by mohla být narušena.

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Čas na zdraví

Reklama

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnadnější použití našeho webu. Více informací: Podrobnosti o cookies.