Historie plemene
Krátkosrstá evropská kočka je vlastně pro mnoho lidí obyčejnou domácí kočkou. Pochází pravděpodobně z divoké africké kočky, kterou před asi dvěma tisíci lety přivezli do evropských končin Římané. Druhou možností je pak vznik z evropské kočky divoké. Mezi oběma druhy došlo postupem času ke křížení a takto vznikl typ běžné kočky domácí, kterou každý zná. Byly to první kočky, které byly využívány také pro pracovní účely, konkrétně k hlídání potravin a likvidaci nežádoucích hlodavců.
Hovoříme o nejpřirozenějším z kočičích plemen, které vznikalo bez výraznější pomoci chovatelů, jako je tomu u dalších ras. První z údajů o chovu domácích koček pochází z Anglie, z roku 1899. Popularita evropské kočky ovšem začala trochu klesat s příchodem nových plemen, jako byla například kočka perská či siamská. I přesto se rozhodla skupina zapálených chovatelů tuto rasu udržet. Například ve skandinávských zemích je kočka evropská velice oblíbená a pravidelně se účastní také výstav ušlechtilých plemen.
V roce 1981 uznala FIFe plemeno evropských krátkosrstých koček s tím, že nesmí nést jakékoliv znaky křížení s jinými plemeny.
Stavba těla, popis
Evropská kočka se řadí mezi plemena s krátkou srstí. Tělo má robustní tvary, je silné a zavalité, s dobře vyvinutým a zakulaceným hrudním košem. Končetiny jsou pevné a silné, střední výšky, postavené na pevných a kulatých tlapkách.
Hlava je větších rozměrů, obličej působí kulatě, ale přitom je spíše podlouhlý. Brada je silná, uši jsou středně velké, zakulacené na špičkách, někdy mívají chomáčky chloupků. Jsou také dost daleko od sebe posazené, většinou vzpřímené.
Oči evropské kočky mají krásně kulatý tvar, jsou výrazně otevřené, daleko od sebe, někdy lehce šikmé. Jejich barva je nejčastěji zelená, jantarová či modrá, výjimku netvoří ani různoocí jedinci.
Ocas je střední, v nasazení silný, zužuje se směrem ke špičce. Srst této kočky je krátká, hustá a pružná, vyznačuje se výrazným leskem, především u dokonale zdravých jedinců.
Zbarvení
V současnosti se vyskytuje nepřeberné množství barevných variant kočky evropské, uznaných je asi 90. Základní jsou tyto:
- Bílá
- Černá
- Modrá
- Černobílá
- Černě mramorovaná
- Černě tygrovaná
- Stříbřitě černě tygrovaná
Charakteristické vlastnosti
Evropské kočky se vzhledem ke svému původu často mohou velmi povahově lišit. Vyskytuje se obrovská škála jedinců s různým temperamentem a dalo by se směle říct, že tohle plemeno je charakterově nejpestřejší. Jsou elegantní svým vzhledem, velice živé a zvídavé, o mrštnosti zde nemusíme ani hovořit. Akrobacie a ladnost pohybu těchto koček je překvapující a ocení ji nejen zkušení chovatelé.
Obecně jsou kočky domácí teritoriální, bojovné, někdy dokonce agresivní, ale ke svým majitelům chovají přízeň, dokonce jsou k nim přátelské, i kocouři. Kočka evropská je přesto neustále ve střehu, má silnou touhu toulat se, být neustále aktivní a také inklinuje k lovu, což může být výhodou zvláště v domácnostech, kde se vyskytují myši.
S jinými kočkami a se psy se dokážou poměrně dobře snášet, pokud jsou na ně navyklé delší dobu, na druhou stranu se najdou jedinci, kteří doslova nenávidí psy a také je dráždí. Díky své husté srsti, která krásně hřeje, jsou tyto kočky velice odolné vůči chladu a teplotním extrémům. Nevadí jim ani prudké slunce, na kterém se rády vyhřívají, ani nízké teploty v zimě.
Kočka domácí je možná poněkud nedoceněným plemenem, přitom je neuvěřitelně adaptabilní. Na jedné straně může žít v malinkém bytě, na druhé straně se bude cítit skvěle na větší ploše, kde si také vytvoří své lovecké teritorium. Mít doma jednu či dvě kočky znamená samozřejmě také absenci myší a jiných hlodavců, kteří mohou šířit nepříjemné nemoci.
Evropská krátkosrstá má nesporně výtečný čich, sluch i zrak, bez potíží se orientuje i v naprosté tmě. Umí výborně skákat, šplhat, lovit, ale také si ráda hraje, nejen v raném věku.
Březost, koťata
Koťata mají do 10. týdne života modré oči, teprve až pak získávají svou pravou barvu.
- Délka říje: 7-14 dní
- Délka březosti: cca 63 dní
- Počet koťat: 3-10
Výchova, péče
Srst evropské kočky je krátká a jemně strukturovaná, s hustým nasazením chlupů. Určitou péči vyžaduje, nejlépe pravidelné kartáčování, případně vyčesávání rukou v jelenicové rukavici. Je pak lesklá a velice příjemná na dotek. Tato kočka patří asi k nejvíce čistotným zvířatům na světě, po celý den si svědomitě olizuje srst a splňuje i ty nejvyšší nároky na hygienu. Také vlastními silami si toto šikovné plemeno umí brousit drápky a dokonce je i čistit, ze srsti si odstraňuje chlupy. Na jednu stranu je to kočička velmi samostatná, na druhou stranu miluje, když ji hladíte a když se může přitulit. Přesto, že se o sebe umí postarat, kvalitní péče o ni není rozhodně od věci, odměnou vám budou zdraví a krásní jedinci plní elegance a života.
Tipy, zajímavosti
Každou činnost provádí evropská kočka s neuvěřitelným zaujetím, je jakoby zahloubaná. Pro čištění hlavy a krku, kam si nedosáhne jazykem, používá zajímavou metodu, nejprve si navlhčí tlapky a těmi pak provádí očistu.
Zvláštností jsou také zorničky kočky domácí, které se dokážou měnit a přizpůsobovat podle intenzity světla, ale také podle nálady, dle strachu nebo například v případě pohrdání.
K naježení srsti dochází u kočky domácí v důsledku práce maličkých svalů u kořínků chlupů. Zastrašuje takto protivníka, srst ale také zmohutní a mnohem lépe izoluje.
Tip: V naší rubrice kategorie koček si můžete prohlédnout další chlupaté mazlíky a vybrat si tak toho nejvhodnějšího pro vás.
