Historie plemene
Nízkonohý honič drever byl vyšlechtěný na konci 19. století a postarali se o to především chovatelé ze Švýcarska a Švédska. V té době byla rovněž importována některá plemena nízkonohých honičů z oblasti Alp a podobný pes se zalíbil především švédským lovcům, kteří potřebovali vhodné plemeno ke zvládání stoupajících stavů vysoké i jiné zvěře. Chovali jezevčíka brakýře, přímého potomka dávných keltských honicích psů, dnes označovaného jako drever.
První tyto jezevčíkovité brakýře dovezl do Švédska v roce 1890 H. Carbonier a jejich obliba stále stoupala, byli využíváni k lovu lišek, zajíců, srnčí zvěře, tudíž jako honiči i barváři. Drever se stal samostatným plemenem již v roce 1953, dále pak byl uznán organizací FCI v roce 1984 a od té doby se začal prosazovat také mimo Skandinávii, zejména do dalších evropských zemí.
Stavba těla, popis
Tělo drevera je charakteristické rovným, svalnatým hřbetem a mírně stoupající zádí. Bedra jsou silná a přiměřeně dlouhá, hrudní koš je dobře vyvinutý. Hrudní končetiny jsou silné, rovné, s dobře osvalenými rameny. Pánevní končetiny jsou rovné, rovnoběžné, kolenní klouby jsou pod správným úhlem. Stehna končetin jsou svalnatá, tlapy pevné, směřující dopředu, s uzavřenými prsty a zpevněnými polštářky.
Hlava je v přiměřené velikosti vzhledem k tělu, dopředu se zužuje a má slabě vyznačený stop. Čenich je dobře vyvinutý se širokými nozdrami, zbarvený dočerna. Oči mají jasný výraz, přičemž výrazně nevystupují z hlavy. Jejich barva je tmavě hnědá. Uši jsou středně dlouhé, poměrně dost široké, jejich konce jsou zaoblené. Většinou bývají nesené nízko a přiléhají k hlavě.
Silné zuby drevera disponují nůžkovým skusem.
Ocas je dlouhý, hodně silný v nasazení, postupně se zužující do výrazné bílé špičky. Srst je hrubá, těsně přiléhá k tělu a nikterak se nekroutí. Na krku, hřbetu a zadní části stehen dosahuje větší délky. Na spodní straně ocasu pak vytváří kartáč.
- Kohoutková velikost psa: 32-40 centimetrů
- Kohoutková velikost feny: 30-38 centimetrů
Zbarvení
Možné jsou veškeré barvy v kombinaci s bílou, viditelnou při pohledu zepředu, ze stran i zezadu. Požaduje se lysinka, která je umístěna mezi očima a postupně se rozšiřuje až k čelu, dále pak límec kolem krku a v neposlední řadě i bílé znaky na konci ocasu a na tlapkách. Barvy musí být vždy čisté, není žádoucí celé bílé zbarvení nebo játrově hnědá varianta.
Charakteristické vlastnosti
Povaha drevera je velmi vyrovnaná, je to takový „psí optimista“. Přitom se ale vyznačuje odvahou, houževnatostí a také vytrvalostí při delších přesunech. V domácnosti svého pána se chová velice klidně a přítulně, lidskou společnost miluje. K tomu lze tohoto psa velmi dobře cvičit, protože poslušnost je pro něj vrozenou vlastností, skvěle se učí nové věci.
Jako honič se dokáže drever velmi dobře postarat o své potřeby a je samostatný, jeho čich patří k nejlepším mezi loveckými plemeny. S dalšími psy vychází ve většině případů dobře, zvláště pokud je na další zvířecí druhy zvyklý již od mladého věku. K cizím návštěvám i k dětem se chová drever vskutku příkladně, není nikterak agresivní. Snad jen jeho štěkot dosahuje někdy až příliš vysokých decibelů a frekvence, která nemusí být člověku úplně příjemná.
Březost
- Délka březosti: cca 65 dní
- Počet štěňat: 3-8
Výcvik, péče
Výcvik drevera není náročný, stejně jako péče o srst. Ta by měla být vyčesávána především v době línání, jinak nevyžaduje zvláštní péči. Tito psi milují hodně pohybu a různé výzvy, pravidelné procházky do přírody by měly být pro chovatele samozřejmostí, důležité je ale zdůraznit naučení povelu ke mně. Drever se může stát v přírodě poněkud „zdivočelým psem“.
Přesto, že je drever poměrně často využíván jako rodinný pes, není pro tyto účely ideální. Potřebuje pracovat a být veden k lovu.
Využití plemene
Plemeno drever je stále především loveckým psem, který byl a dosud je využíván k lovu vysoké, zajíců a lišek, ale také další zvěře. Je to nesporně vynikající stopař a barvář, který se nezastaví před ničím, ani před tím nejnáročnějším terénem a počasím.
Zajímavost
- Své jméno získal drever až v roce 1947, do té doby byl znám jako jezevčíkovitý brakýř.
Tip: V rubrice plemena psů najdete mnohem více zajímavých psíků, stačí se porozhlédnout a zjistit, který by se k vám hodil nejvíce.
