Hyeny a hyenky
Ač vypadají spíše jako šelmy psovité, jsou ve skutečnosti příbuzní šelem kočkovitých a cibetkovitých. Ano, jsou to hyeny. Do čeledi hyenovitých řadíme hyenu čabrakovou, hyenu skvrnitou, žíhanou a hyenku hřivnatou.
Lov a potrava hyen
Zástupci těchto šelem žijí pouze v Africe. Výjimkou je hyena žíhaná, jejíž rozšíření sahá až k jihu Asie. Hyeny se často živí zdechlinami zvířat. Ale nejen jimi, jak tvrdí báchorky. Hyenka hřivnatá (Proteles cristatus) se živí především hmyzem. Lapí jej dlouhým lepkavým jazykem. Hyenka si umí dát pěkně do nosu. Za noc může spořádat až 200 000 všekazů. Hyena skvrnitá (Crocuta crocuta) je nejlepším lovcem v této čeledi. Také je jednou z nejdůležitějších afrických šelem. Má totiž na svědomí čtvrtinu ulovených zvířat z celku. Loví v perfektně koordinované smečce, která má vždy předem promyšlený plán útoku. Největšími nepřáteli hyen jsou lvi. Kde je problém? No přece v boji o potravu. Hyeny a lvi si potravu kradou navzájem. I přesto, že je hyena považována za největšího zloděje mršin, je pravdou, že lvi kradou mršiny mnohem častěji.
Šelmy a jejich smečka
Hyeny disponují velkou hlavu se širokým čenichem, silnými čelistmi a zuby. Pojídají proto kořist celou. Dokáží rozdrtit kosti i velké šlachy. A jako jedni z mála savců umí strávit i kosti. Jejich trus je často bílý díky vápníku. Hřbet těla hyeny se svažuje směrem k ocasu. Přední nohy jsou oproti zadním končetinám dlouhé. Zajímavostí je i oblast pohlavních orgánů. Hyeny skvrnité mají orgán podobný penisu. Opak je však pravdou. Jde o klitoris, který samice používají k močení, páření a rození mláďat. Při porodu se genitálie často roztrhnou.
Mohou matku zabít a udusit prvorozené mládě. Starost o mládě připadá pouze na matku. Samice hyeny skvrnité bývají obvykle větší než samci. Svého postavení dokáží náležitě využít jako vůdkyně smečky. Ve smečce vládne hierarchie, a proto zde má každý člen určité postavení. Postavení samice se dědí z matky na dceru. Ve smečce bývá deset i více jedinců. Členové se dělí o stejné území. Funguje zde jistý řád, do něhož spadá značkování i vítací rituály.
Dorozumívání a smích hyen
Koneckonců hyeny nejsou žádní bručouni. Mají ryze originální smysl pro humor. Smích, který vydávají, je signálem poslušnosti nadřazeným hyenám ve smečce. Vydávají také různé pokřiky, jež můžeme slyšet dokonce na velkou vzdálenost. Hyeny zatím nejsou ohrožené, což se může brzy změnit. Člověk má vůči nim spoustu předsudků, a nejen kvůli nim je zabíjí.
Tip: Další zajímavé tvory najdete v rubrice živočichové.
