Čolek je kriticky ohrožený druh
Čolek dravý (Triturus carnifex) je ocasatý obojživelník, který nemá lehký život. Je považován za kriticky ohroženého druha, neboť se nedokáže přizpůsobit změnám, které člověk páchá v krajině. Konkrétně se jedná o vysušování lesů, přeměnu luk a strání na pole a zemědělskou krajinu. Nic z toho jej proto netěší. Velkým nepřítelem čolka dravého jsou také ryby. Nejenže dravé ryby pojídají bez ostychu larvy čolka, ale obecně obojživelníkům konkurují a překáží.
Obojživelník, který se živí bezobratlými
Na čolka dravého můžeme nejčastěji narazit ve střední Evropě, zejména v Německu, Rakousku, na Slovensku i v Maďarsku. Vyskytuje se také na Apeninském poloostrově a na západě Balkánského poloostrova. Čolci draví dělí svůj rok do dvou fází – fáze vodní a suchozemská. V rozmnožovacím období života se vyskytují ve vodě či její blízkosti. Dávají přednost mělkým tůním, rybníkům, pískovnám či zatopeným lomům, kde svítí slunce. Mimo dobu páření se pak zdržují v lesích, na vlhkých loukách a pastvinách nebo v mokřadech.
Ve dne se schovávají pod kořeny, mezi pařezy a skulinami. Aktivita stoupá v noci nebo za deštivých dnů, kdy vylézají. Živí se bezobratlými živočichy – hmyzem, červy, larvami žab, dokonce i vlastními potomky. Dospělí čolci přezimují. Zimnímu spánku se oddávají zahrabaní v zemi, ve skalních puklinách nebo v bahně na dně rybníka.
Čolci žijí ve dvou fázích – vodní a suchozemské
Čolek dravý je podobný čolkovi velkému. Často se s ním a dalšími druhy vzájemně páří. Dorůstá velikosti asi 15 cm, přičemž samička je nepatrně větší. V suchozemském období života mají čolci suchou, nevýrazně zbarvenou kůži. Disponují spíše tmavým odstínem, a proto na jejich těle nevynikají tmavé skvrnky. Ty jsou patrné jen na žlutě až oranžově zbarveném břiše. Tato výstražná barva upozorňuje na mírně jedovaté sekrety, které čolek z kůže vypouští. Na jaře však dochází k nápadným změnám vzhledu.
Čolci přechází do vodní, rozmnožovací fáze života, která trvá asi 4 měsíce. Přesunují se do rybníčků a tůní, kde se vyvíjejí blány mezi prsty a kožní lem ocasu. Tento proces pak umožňuje lepší pohyb ve vodě. Samci se připravují na složité svatební tance. Jejich vzhled se mění k nepoznání. Nejenže mění tělesnou barvu, aby byli co nejpestřejší, ale vznikají jim i ozdobné hřbetní lemy. Těmi lákají samičky a snaží se je přesvědčit, aby nasály jejich spermatofor do kloaky a zplodily společnými silami potomky. Oplozené samičky kladou vajíčka do vody, přičemž každé vajíčko zvlášť pečlivě zabalí do samostatného listu vodní rostliny. Z vajíček se asi po 14 dnech vylíhnou larvy.
Mají výrazné vnější keříčkovité žábry. Živí se vodním planktonem, později i pulci či svými sourozenci. Larvy čolků se často stávají obětí ryb, potápníků nebo dravých vodních ploštic. Na konci léta se larvy mění v dospělé čolky a opouštějí vodní prostředí.
Tip: Poznávejte i další zajímavé tvory a živočichy žijící na naší planetě zemi.
