Bzikavka je jedovatý hmyz
Když zesílí sluneční paprsky, začne všude kolem polétávat jedna skupina hmyzu, mouchy. Každý je zná, ale kromě obtěžování nemá s mouchami spojeného nic dalšího. Tak to ale nebylo vždy. Dříve byly mouchy spojovány s magií, a to nejen s tou dobrou. Některé druhy jsou dokonce jedovaté. Bzikavka dešťová je jeden z těchto druhů a dnes si ho tu představíme.
Moucha s jedním párem křídel
Bzikavka dešťová (Haematopota pluvialis) je zástupce z třídy hmyzu, řád dvoukřídlí, kterému se lidově říká mouchy. Jejich společným znakem je pouze jeden pár blanitých křídel, protože druhý jim evolucí zakrněl do drobného zařízení, které těmto malým zvířatům slouží k vyvažování při letu. Odhaduje se, že na světě jich žije okolo 100 000 druhů.
Samičky sají krev, samečci se živí nektarem
Bzikavka dešťová je dlouhá od 8 do 12 mm. Zbarvení má šedé až šedočerné a je to poměrně nenápadná moucha s mramorovanými křídly. Zajímavým znakem bzikavek jsou jejich oči. U samečků jsou velké složené, typické i pro ostatní mouchy, velmi blízko u sebe a těsně se dotýkají. Samičky mají oči odděleny úzkým čelem. Pestré zbarvení jejich očí slouží i odborníkům k určení jednotlivých druhů z čeledi ovádovitých, kam tento druh hmyzu patří. Ústní ústrojí samiček bzikavky je uzpůsobeno jako sosák, který dokáže proniknout pokožkou člověka i jiných savců a sát jejich krev. Samečci se naštěstí spokojí s rostlinnými šťávami a nektarem.
Zásnubní let a rozmnožování bzikavek
Bzikavka dešťová je jeden ze zástupců hmyzu, který při rozmnožování absolvuje zásnubní let, po kterém následuje kopulace na zemi. Poté samička vyhledává pomocí zraku teplokrevné živočichy, kterým saje krev, protože potřebuje krevní bílkoviny na vývoj jejích larev. Svou oběť pozná také podle čichu a speciálních senzorů, které rozpoznají teplo. Samičky se poté seskupí, na rostlinách ve skupinách nakladou vajíčka. Larvy bzikavky jsou dravé a žijí v bahně nebo ve vlhké půdě, kde se zakuklí. U nás se vyvíjí jedna generace ročně, dospělci létají od června do října.
Bzikavky se vyskytují na vlhkých místech
Bzikavka dešťová se vyskytuje po celé Evropě až do 2000 m n. m. Žije hlavně na vlhkých územích, jako jsou jezera, rybníky nebo řeky, kde se vyskytuje v létě velice masivně. S rozšířením bazénů u našich domovů se dostala i do našich zahrad, kde nám může způsobit bolestivá zranění. Jsou to svědivé červené boule v místě vpichu. Může za to jed, který má bzikavka ve slinách, aby zabránila srážení krve svých obětí. Naštěstí tento jed není fatální ani pro alergiky, i když nám její kousnutí znepříjemní život. Naše trápení zmírníme alkoholovými obklady nebo ochrannými dezinfekčními náplastmi, které zabrání infekci. Bzikavka, jako ostatní mouchy, byla hlavně ve starověku i středověku spojena se smrtí a morovou nákazou, protože mnoho larev much se živí mršinami. Díky tomu se mouchy dostaly do bible nebo satanských rituálů. V některých sektách a náboženstvích, jako africké woodoo, jsou mouchy součástí důležitých rituálů a lektvarů. Ale v přírodních náboženstvích indiánů a původních obyvatel Sibiře jsou mouchy posly a pomocníky dobra. Vzpomeňte si na to, až budete chtít tento hmyz zabít jen kvůli tomu, že Vás obtěžuje.
Tip: Poznejte i další zajímavé živočichy, se kterými se můžete setkat na našem území.
