Netopýr není pták, ale savec
Který živočich létá a přece není ptákem? Kaloni a netopýři jsou savci, kteří jsou schopni aktivně létat. Řadí se proto do řádu letounů. Zástupci tohoto řádu disponují létací blánou zvanou patagium. Ta je natažená mezi trupem a předními končetinami živočicha. Dalším znakem tohoto řádu jsou kolena, která jsou zakloubená obráceně, než je tomu u ostatních savců. Jak žije netopýr velký?
Ohrožený a přísně chráněný živočich
Netopýra velkého (Myotis myotis) můžeme nalézt na celém území střední, jižní a jihovýchodní Evropy. Mezi místa výskytu tohoto druhu patří i některé ostrovy ve Středomoří a oblasti severní Afriky. Preferuje spíše střední a nižší polohy, ale může se zabydlet i vysoko v horách. Netopýr velký je nejmohutnější zástupce svého řádu. Přitom měří jen okolo 8 centimetrů a váží maximálně 30 gramů. Rozpětí netopýra velkého dosahuje průměrně 45 centimetrů. Jeho tělo je pokryto hnědou srstí se světlým břichem.
Uši má v poměru k tělesným proporcím dlouhé, na koncích zakulacené. Velikost blanitých boltců podtrhují neúměrně malé a černé oči. Také ocas netopýra velkého je ve srovnání s ostatními druhy krátký. Dorůstá maximálně 4 centimetry. Přestože se v České republice jedná o zcela běžný druh, je tento živočich silně ohrožený a přísně chráněný.
Netopýři koukají na svět obráceně
Zimu tráví netopýr velký většinou v podzemních prostorách, jeskyních nebo opuštěných štolách. Zde se schovává často sám, ale může tvořit i skupinky čítající desítky až stovky jedinců. Přes zimu nebo již na podzim dochází k páření. Netopýří samička si pak ve speciálním váčku své dělohy uchovává neaktivní spermie samce, tudíž k samotnému oplození může docházet až na jaře. To pak samice opouští svá zimoviště a tvoří takzvané letní kolonie, v nichž samičky hromadně rodí mláďata. Netopýr velký byl původně označován jako jeskynní druh, ovšem v dnešní době je tento živočich již zvyklý na společnost člověka.
Jako letní sídla si vybírá zejména rozlehlé půdy, kostely či hrady a zámky, kde samice visí ve velkých shlucích ze stropu a spatřují svět naruby. V takových koloniích můžeme napočítat až tisíce kusů. Samci se i přes léto chovají samotářsky a přebývají spíše ukryti v trámových štěrbinách. Při přesunu do přezimovacích prostor netopýři urazí většinou desítky kilometrů. Ovšem často překonají i tuto vzdálenost, netopýřím rekordem je prozatím přelet dlouhý 390 kilometrů.
Tvor, který využívá echolokaci
Netopýr velký loví hmyz, především větší brouky, kteří nelétají. Proto je jejich strava z největší části tvořena střevlíky, které netopýr sbírá ze země. Nejprve létá nízko nad zemí a střevlíka vyhledá pomocí echolokace. Nalezenou oběť pak dobíhá po zemi. Každý netopýr má několik vlastních stanovišť v blízkém okolí kolonie, kde pravidelně chodí lovit.
Tip: Poznávejte i další živočichy ze vzdálených i blízkých koutů.
