Komáři jsou po celém světě
Komár patří mezi nejodolnější a nejrozšířenější druhy živočišné říše. Obsadili téměř všechna podnebná pásma na všech kontinentech. V čeledi komárovitých (Culicidae) najdeme na dva tisíce různých druhů a poddruhů.
Malý a rychlý hmyz
Jedná se o hmyz s proměnou dokonalou z řádu dvoukřídlých. Zástupci tohoto řádu jsou skvělí letci. Na svou velikost létají velmi rychle. Průměrný komár o velikosti 6 milimetrů dokáže vyvinout rychlost až 2 kilometry za hodinu. Je to dáno skutečností, že první pár křídel mají uzpůsobený k letu, kdežto druhý je přeměněný na takzvaná kyvadélka. Ta při letu slouží jako kormidla. A právě rychlé chvění křídel (až 500 kmitů za sekundu) a hlasivky napjaté v hrudních průduškách způsobují ono otravné pískání.
Krev sají pouze samičky
Komáři jsou aktivní většinou večer, v noci či ráno. Zbytek dne se schovávají na vlhkých a chladnějších místech. Živí se sáním květního nektaru. Samičky jsou schopny sát krev i teplokrevným živočichům. Jejich bodavě sací ústrojí je proto vybaveno šesti hroty. Navíc jejich sliny obsahují látky zabraňující srážení krve a také látky, jež působí jako analgetikum.
Samci se dožívají krátkého věku
Většinu svého života prožijí komáři jako samotáři. Sdružují se pouze při komářím rojení, kdy tvoří hejna za účelem rozmnožování. Samci většinou brzy po páření uhynou. Dožívají se totiž jen několika dní. Oproti tomu samičky mohou žít až jeden rok. Také jen ony jsou schopny přežít zimu. Oplodněné samičky z poslední podzimní generace si vytvoří zásoby ve formě tukového tělíska. Ukryjí se ve vlhkém prostředí, například ve sklepě, a zde zimu přečkají ve stavu hibernace.
4 stádia vývinu komára
Vývoj komára probíhá ve čtyřech stádiích – vajíčko, larva, kukla, dospělec. Jak už bylo řečeno, samičky sají krev (= hematofágie). Většinou ji ale nepotřebují pro sebe. Krev slouží jako zdroj bílkovin pro vývoj vajíček. Samička klade vajíčka do jakékoli stojaté vody. Ať už do rybníku či malé louže v blátě. Z vajíček se po dvou dnech stávají larvy. Ty se živí organickým detritem, planktonem nebo řasami.
Většinu času larvy tráví pod vodou. Občas musí vyplavat na hladinu a nadechnout se dýchacím otvorem v zadečku. Vykrmená larva se přemění na kuklu, která již nepřijímá potravu. Po čtyřech dnech praská. Z kukly se vylíhne komár, který je pak po hodině, při níž si rovná a prokrvuje křídla, schopen vzlétnout.
Komáři přenáší nemoci
Komáři jsou nebezpeční přenašeči mnoha hořečnatých onemocnění. Nejproslulejší je komár Anopheles přenášející zimničku – prvoka způsobujícího malárii. Komáři dále mohou přenášet žlutou zimnici, valtickou horečku a v Čechách pasivním přenosem například lymeskou boreliózu.
Zajímavost: Některé larvy komárů mají speciálně uzpůsobené dýchací ústrojí, kterým se dokážou nabodnout na vodní rostlinu a dýchat tak přímo z její tkáně.
Tip: Omrkněte i další zajímavé živočichy z blízkých i dalekých luhů a hájů.
